Slovo za milion korun. Vědecká soutěž vyzývá v luštění starověkého svitku, který přežil výbuch Vesuvu
„Purpur“. Za tohle slovo dostal jeden student robotiky v přepočtu více než 900 tisíc korun. Rozluštil je s pomocí umělé inteligence. Pokusit se o to může každý, kdo se v této technologii orientuje. Cílem je vyluštit text papyrových svitků z Herculanea, města, které v prvním století poničil výbuch Vesuvu.
Luštění textů starých dva tisíce let může být velké dobrodružství. Zvlášť když se do toho vloží investoři ze Silicon Valley a motivují badatele zajímavou finanční cenou.
V Herculaneu objevili kostru ‚posledního uprchlíka‘. Muž se zřejmě snažil utéct před erupcí
Číst článek
Řeč je o takzvané Vesuvské výzvě, která běží od března a jejím cílem je rozluštit text na stále ještě srolovaných svitcích z Herculanea, města poničeného výbuchem sopky Vesuv.
S výzkumem těchto svitků začali už před čtyřmi lety vědci z University of Kentucky. Zveřejnili 3D rentgenový snímek a algoritmus, který naučili číst písmena psaná starověkým inkoustem.
Teď se může k luštění připojit kdokoliv – kdo text rozluští do konce roku, dostane odměnu v přepočtu 23 milionů korun. Podmínky soutěže jsou popsány na webu. Ve zkratce jde ale o to vyluštit čtyři pasáže. Každá musí obsahovat nejméně 140 písmen souvislého textu. Výsledky následně ověřuje mezinárodní odborná komise.
Právě ta v polovině října potvrdila, že je známé první slovo – a to „purpur“ či „porfyras“, protože jde o starověký text. Počítačový vědec Brent Seales, který výzkum na University of Kentucky vede, označil tento průlom za obdobu přistání člověka na měsíci.
Text se podařil rozluštit dvěma studentům robotiky, jednomu z Nebrasky a druhému z Berlína. Americký student Luke Farritor získal za svou práci v přepočtu téměř milion korun. Berlínský student Jusif Nadír v přepočtu 200 tisíc korun. Vědci se těší, že teď už půjde luštění textů mnohem rychleji a úspěšných soutěžících bude více.
Pod sopečným bahnem
Sopka Vesuv vybouchla v roce 79 a šířila zkázu nejen ve známých Pompejích, ale i v méně frekventovaném Herculaneu.
Skládání náročného puzzle. S obnovou nástěnných maleb v Pompejích pomáhá umělá inteligence
Číst článek
Na obou místech začal v 18. století první vykopávky a při nich právě našly zachovaných na 600 svitků. Bylo jich ještě mnohem více, ale řada z nich byla zničena při snaze je rozvinout.
A jak je možné, že se svitky po téměř dva tisíce let zachovaly? Může za to dvacetimetrová vrstva sopečného bahna, která je do jisté míry ochránila.
Vědci znají také původ jednotlivých svitků. Podle nich jde o písemnosti ze starověké knihovny, která byla v luxusní vile některého z římských politiků. Spekulují o tom, že v ní žil Lucius Calpurnius Piso Caesoninus, tchán slavného Julia Caesara.
Většina z těchto svitků je uložena v Národní knihovně v Neapoli. Svitky, které aktuálně lidé mohou společně luštit, pocházejí ze sbírek Francouzského institutu v Paříži.
