Krásnohorská měla Smetanu vyškolit ze sexismu, říká bohemistka o novém filmu. Redaktor: Funguje to i tak
Bedřich Smetana, ikona české národní hudby a symbol českého národního obrození, získal další filmovou podobu. V neděli uvedla v premiéře Česká televize snímek Smetana. „Tvůrci nevyužili potenciál Elišky Krásnohorské v tématu sexismu,“ kritizuje film popularizátorka literatury, bohemistka Karolína Zoe Meixnerová. „Nebylo by to realistické,“ nesouhlasí v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus kulturní redaktor Seznam Zpráv Tomáš Maca.
Nejsou ve filmu milostné aféry a vztah s Eliškou Krásnohorskou akcentovány neproporčně, a to směrem k dalšímu uměleckému životu Bedřicha Smetany?Maca: Myslím, že na to, aby v divácích vyvolaly milostné aféry nějaké otázky, tak tam jsou akcentovány dostatečně. Já jsem třeba přemýšlel nad kontrastem mezi Smetanovou ženou Betty, která tam reprezentuje ženu, jenž o skladatele celý život pečuje.
Není ale zároveň „uťápnutá“ nebo utlačovaná. Má svoji hlavu, ale miluje Bedřicha natolik, že s ním zůstane, přestože ji ten vztah do jistý míry ničí.
Pak je tam Eliška Krásnohorská, která reprezentuje rodící se nový typ emancipované ženy v době národního obrození. Krásnohorská nechce být vnímána jenom jako Smetanova múza, ať už si pod tím představíme cokoliv, ale má svoji hlavu a důstojnost a nepřistoupí na to, že v ní Smetana vidí budoucí milenku.
Našli tvůrci ve Smetanově životě správná témata? Jsou tam nastíněné okruhy, které jsou aktuální i dnes: feminismus, toxická maskulinita nebo autor a jeho dílo. Fungoval pro vás třeba trojúhelník Smetana, Betty, Eliška Krásnohorská tak, aby se tam ukázalo postavení žen v době obrozenecké? Jsou tam stereotypy, které fungují i 200 let poté?
Meixnerová: Právě, že to pro mě nefungovalo. Pokud na toto chtěli tvůrci upozornit a dát tam rozdíl mezi Betty a Eliškou a jejich smýšlení, tak to měli udělat mnohem víc, aby to bylo víc do očí. Mně přijde postava Elišky v tom filmovém zpracování zbytečně „uťáplá“ a pozadu.
Když přistoupíme na tu hru, že se nebudeme řídit fakty, tak tam tvůrci dali prostor pro rozvíjející se vztah mezi Bedřichem a Eliškou. To je za mě v pořádku, je to film. Ale mrzí mě, že nevyužili potenciál postavy Elišky, která by podle mě byla ideální postavou na to ho „vyškolit“ z jeho sexismu mnohem víc.
Maca: Ale bylo by to realistické?
Meixnerová: A na kolik je realistická scéna v hostinci, kde ji jen tak povalil do postele? To taky není realistické.
Fikce, nebo fakta?
Snímek se jmenuje Smetana, chce nám představit život Bedřicha Smetany v posledních patnácti letech jeho života a jeho inspirace. Kde je míra fikce a kdy by se měli autoři více držet faktů a reálií, aby to diváka nezmátlo?
Maca: Já si myslím, že pokud film dovede vyvolávat otázky, dovede vyvolávat emoce, tak tam ta fabulace funguje dobře. Když tvůrci něco domyslí, přestože se to tak třeba úplně nestalo, tak nám tím chtějí nadhodit nějaká témata a otázky. Pokud tam je tento záměr, a já ve filmu tento záměr cítím, tak je to za mě přípustné.
Jaké otázky film vzbuzuje? Myslíte, Karolíno Meixnerová, že právě tento snímek pomůže k tomu, aby si diváci kladli otázky a dohledávali si informace o Bedřichu Smetanovi? Aby se o něm o něj a o jeho tvorbu více zajímali?
Meixnerová: Já doufám, že ano. Věřím v to, že tento pohled, ten mužský, vyvolává nějaké otázky. Myslím, že film splňuje svůj účel. Otázka je jak moc dobře.
Já s tou fabulací a s panem Macou v tomto souhlasím. Tady určitě nejdu proti, je fajn se držet reálií, letopočtů, události, které v učebnici máme. A slepá místa klidně vyplnit fabulací. Ale ideálně s tím, že na to bude divák upozorněn.
Nevím ale, jestli tam je ať na začátku, nebo na konci nějaká věta, že film je Smetanovým životem inspirován.
Jak snímek České televize ukazuje Smetanovu tvář jako obrozence a komponisty? Upíná se příliš na mimomanželské vztahy na úkor jeho hudebního díla? Poslechněte si celý pořad Pro a Proti v záznamu výše.
