Uplynulo 80 let od potopení německé lodě Alsterufer. Šlo o jeden z největších úspěchů Čechoslováků v RAF
Před 80 lety potopila osmičlenná posádka bombardéru Liberator německou zásobovací loď Alsterufer. Byl to jeden z největších úspěchů Čechoslováků bojujících v řadách RAF za druhé světové války. Loď na palubě vezla 300 tun wolframu – což byla zhruba roční spotřeba nacistického válečného průmyslu. Ještě během války za tento čin obdrželi kapitán a navigátor letounu – Oldřich Doležal a Zdeněk Hanuš – prestižní vyznamenání od britského letectva.
O úspěchu československých letců z 311. bombardovací perutě se mohli lidé v protektorátu dozvědět hned 27. prosince 1943 na vlnách BBC.
Poslechněte si reportáž Lucie Korcové o potopení lodi Alsterufer s ukázkami z dobového vysílání
„Když byla loď ráno poprvé spatřena, byla zahájena spojená námořní a letecká akce, v jejímž průběhu byla potopena nejen tato ozbrojená loď, nýbrž i tři němečtí torpédoborci. Jsme hrdí na to, že to byla československá posádka liberatoru, která podnikla úspěšný útok na ozbrojenou loď a potopila ji,“ vysílala rozhlasová stanice.
„Loď zahájila na nás palbu. Otočili jsme se od ní, abychom se dostali z palby a současně do výhodnější pozice pro útok. Loď začala provádět prudké únikové akce. Nařídil jsem všem, aby se připravili na útok, a upozornil střelce na možné napadení nepřátelskými stíhači,“ popisoval tehdy pro BBC velitel a pilot bombardéru Oldřich Doležal. Ve vysílání nezaznělo jeho jméno kvůli obavám z nacistické odvety proti jeho rodině doma.
Potopení nákladní lodi Alsterufer bylo největším československým vítězstvím. Během druhé světové války nacistické Německo dováželo nepostradatelný materiál pro válečný průmysl z východní Asie. Jak válka pokračovala, začal na něj dopadat akutní nedostatek strategických surovin.
Ocenění odvahy
3:29
Přistávat bez motoru není nic pěkného, popsal Emil Boček. Držitel Řádu Bílého lva zemřel ve sto letech
Číst článek
Alsterufer mířil na konci roku 1943 z Japonska do přístavu Bordeaux v okupované Francii. Na palubě byla kromě tři sta tun wolframu také zásoba cínu a kaučuku.
„Točil jsem letoun na loď. Přiblížili jsme se v mracích na vzdálenost asi půl míle. Řekl jsem navigátorovi: ‚Tak jdeme na to, připrav se.‘ Ucítili jsme náraz při výbuchu pumy a v tom zadní střelec hlásil: ‚Loď zasažena, vidím plamen.‘ Loď měla přímý zásah na zádi, hned první puma teda zasáhla cíl,“ vyprávěl Doležal.
Po zničujícím výbuchu už německá posádka lodi nebyla schopná zvládnout následný požár. 74 mužů opustilo palubu na záchranných člunech. Následně se během výslechů v britském zajetí netajili obdivem k posádce vítězného bombardéru. I poražení oceňovali odvahu pilota, který navzdory nebezpečí vletěl do přímé palby.
Oldřich Doležal zemřel v Anglii v listopadu 1983. Je pohřben na hřbitově v Brookwoodu tak jako řada dalších bývalých československých letců z druhé světové války. In memoriam byl letos vyznamenám během oslav 28. října, kdy mu prezident Petr Pavel udělil medaili Za hrdinství.
