Komunisté 'baterkového magnáta' odsoudili kvůli vypálení Lidic. Výstava ho chce očistit
Očistit jméno Jaroslava Jana Pály, továrníka, zakladatele mezinárodně známé fabriky na baterie a slánského starosty, chce výstava ve slánském vlastivědném muzeu. Pálu komunistický režim vinil z toho, že přispěl k vypálení Lidic. To je však podle ředitele muzea Jana Čečrdleho překrucování faktů. Výstava začala 14. června a nabízí dochované výrobky továrny Palaba nebo dosud neviděné dobové fotografie ukazující Pálovy snahy zvelebit Slaný.
Uplynulo pouhých šest dní od atentátu na zastupujícího říšského protektora generála Reinharda Heydricha, když v továrně Palaba přistál dopis nadepsaný „Andulka". Poštu přebíral sám zakladatel továrny Pála, který již otevřené psaní určené dělnici č. 210 Anně Maruščákové přečetl.
„Drahá Aničko! Promiň, že Ti píši tak pozdě, a snad mne pochopíš, neboť víš, že mám mnoho starostí. Co jsem chtěl udělat, tak jsem udělal. Onoho osudného dne jsem spal někde na Čabárně. Jsem zdráv, na shledanou tento týden a pak se již neuvidíme. Milan," dočetl se Pála.
Zřejmě kvůli atmosféře všeobecného běsnění při pátrání po útočnících na Heydricha a také obavám z provokace psaní předal četníkům. Vzhledem k tomu, jak váženou postavou tehdy byl, nevzali četníci jeho oznámení na lehkou váhu a předali ho gestapu.
Dopis milence
Nakonec se ukázalo, že dopis byl určený milence - mladé dělnici, s níž se chtěl rozejít ženatý muž. Dopis napsal tak, aby to vypadalo, že se skrýval v křivoklátských lesích. Krátce na to byly vyhlazeny Lidice a dvojice milenců putovala přes Terezín do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde byli 23. října 1942 oba aktéři dopisu zavražděni. Dodnes přitom není jasné, zda měl pár skutečně něco společného s atentátníky.
Velkopodnikatel zůstal starostou Slaného do roku 1944, v čele své fabriky stál až do 6. května 1945. Tehdy si pro něj přišla policie a rozjel se proces, který ho vinil z udavačství Němcům. Rozsudek padl 2. května 1947, tehdy čtyřiašedesátiletého Pálu soud potrestal doživotím. V roce 1955 amnestie snížila jeho rozsudek na 25 let, v roce 1963 zemřel ve zuboženém stavu ve věznici Ilava na Slovensku.
I když jednání velkopodnikatele může být vnímáno jako problematické, podle ředitele muzea Jana Čečrdleho i historiků nemohl Pála vůbec tušit, že zavdá impulz k vypálení Lidic. „Ve světle moderního historického výzkumu opřeného o podrobné bádání v archivech je zřejmé, že Pála nemohl vůbec tušit, že předání milostného dopisu s mnohoznačným obsahem četníkům v důsledku povede ke vzniku obludného nacistického konstruktu, jehož výsledkem byly vyhlazené Lidice," řekl Čečrdle serveru iROZHLAS.cz.
Komunisté jeho zásluhy zamlčovali
Kontroverzní Pála
Jaroslav Jan Pála. Pro mnohé kontroverzní osobnost slánského továrníka, vynálezce a starosty města v letech 1940—1944. V roce 1919 založil známý podnik na výrobu baterií Palaba, po roce 1945 Bateria. Vedle technických vymožeností podpořených výtvarným stylem Zdenka Rykra, autora známých obalů pro čokoládovnu Orion, je výstava věnována akci Lepší Slaný, kdy Pála inicioval vznik řady projektů směřujících k celkovému zvelebení města. Výstava má i rovinu poslechovou se vzpomínkami pamětníků a starým rozhlasem, návštěvníci shlédnou starou filmovou nahrávku z Národního filmového archivu. Pálovi byl za minulého režimu neprávem vyčítán podíl na kauze Lidice, což mu přivodilo doživotní těžký žalář. Na výstavě, kterou doprovodí výpravný katalog, na němž se podílela desítka autorů, a minisérie originálních pohlednic.
Komunisté podle něj systematicky Pálovy zásluhy v podobě průmyslových inovací a rozvoje města během 2. světové války zamlčovali. Přes snahy sebe i příbuzných - dcera Anna psala dokonce prezidentu Gottwaldovi - mu na rozdíl od gestapáků osobně odpovědných za vyhlazení Lidic trest prominut nebyl.
„Pála byl vězněn v nejtěžších žalářích ČSR, až v naprosto fyzicky a psychicky zdevastovaném stavu v roce 1963 zemřel, zcela neschopen pohybu ani vnímání svého okolí. Tak se komunistický režim odvděčil člověku, který za války podporoval řadu lidí stižených nacismem a byl celostátně ceněným odborníkem a zaměstnavatelem stovek lidí," připomíná Čečrdle smutný Pálův osud.
Chtěl lepší Slaný
Ve středu začínající výstava Továrník Pála a Lepší Slaný, která potrvá do 2. září, chce vyzdvihnout Pálův přínos. Vedle jeho osobnosti jsou poprvé veřejně prezentovány mj. dochované výrobky Palaby z Národního technického muzea a množství fotografií, které zachycují i akci Lepší Slaný, kterou sám Pála nastartoval.
„Ve snaze modernizovat město Pála v roce 1939 inicioval množství projektů od regulačního plánu přes novou výstavbu a úpravu zeleně po celkovou kulturní a společenskou osvětu. Komplexní akce Lepší Slaný byla natolik výjimečná, že se stala inspirací pro další města, byla převezena na pražské výstaviště a vyžádala si pokračování. V té době také do Slaného zavítal protektorátní prezident Emil Hácha," upřesňuje Čečrdle.
Sám ale přiznává, že povědomí o Pálovi jako strůjci vypálení Lidic i po letech mezi místními přetrvává. "Nějaká dáma před muzeem křičela: Co si to dovolujete dělat za výstavu, vždyť je to vrah, kvůli němu vypálili Lidice," vykreslil Čečrdle.
