Gottwaldův lékař Haškovec mu na recepcích bral číše. Nakonec skončil ve vězení
Být po boku mocných mužů v totalitních státech se nevyplácí. Z výšin se může velmi lehce dostat dolů a třeba skončit i ve vězení. Nejsou to ojedinělé případy, přesto svou absurditou ohromují i v současnosti. Takový byl i životní a profesní příběh lékaře Vladimíra Haškovce.
Známý český psychiatr, neurolog a vysokoškolský učitel, také prorektor Karlovy univerzity a přednosta Ústavu pro výzkum mozku pocházel z lékařské rodiny. Jeho otec byl zakladatelem české neurologie jako samostatného oboru medicíny.
Vladimír Haškovec působil v několika pražských nemocnicích, v období protektorátu se zapojil do komunistického protinacistického odboje a po prozrazení celé skupiny jen šťastnou náhodou unikl smrti.
Po válce působil ve Vinohradské nemocnici spolu s Ladislavem Haasem, osobním lékařem Klementa Gottwalda.
Ve funkci ho na jaře 1945 vystřídal právě Haškovec, prý byla ze strany vedení Komunistické strany Československa poptávka „po docentovi nebo profesorovi“. Možná ale, že se hodilo i to, že byl psychiatr a neurolog, protože zdravotní stav Klementa Gottwalda byl – eufemisticky řečeno – nedobrý.
Gottwald byl alkoholik, měl i syfilis
Jak uvádí Miloš Vojtěchovský v knize Jak stonali mocní: „Podle svědectví byl Klement Gottwald prudké a výbušné povahy a často působil strach… Byl často opilý. Za jeho krátkého vládnutí bylo po roce 1948 vyneseno Státním soudem s jeho souhlasem 230 rozsudků smrti, z nich 178 bylo vykonáno.“
„Více než 27 tisíc osob bylo odsouzeno k dlouholetým trestům. Nakonec poslal na šibenici i jedenáct ze svých nejbližších stranických funkcionářů. Postupně ztrácel smysl pro realitu, izoloval se od lidí a od života.“
22:55
StB měla prsty v mnoha dodnes neobjasněných úmrtích odpůrců režimu, vysvětluje badatel
Číst článek
Výčet jeho chorob byl rozsáhlý, od alkoholismu přes syfilis k srdečním obtížím, psychické nevyjímaje.
Haškovec se snažil, co mohl. Ke svému pacientovi docházel několikrát měsíčně, léčil ho a dokonce „při recepcích na Hradě za ním chodil a bral mu číše“, píše Miloš Vojtěchovský.
K povinnostem osobního lékaře patřilo také předávat informace druhému muži ve stranické hierarchii, kterým byl Rudolf Slánský.
Od zatčení k rehabilitaci
Právě to se stalo osudným také lékaři Haškovcovi. V rámci hledání vnitrostranického nepřítele, kdy byl Slánský spolu s dalšími zatčen v listopadu 1951, nastalo další kolo označování viníků.
Dne 17. května roku 1952 byl Haškovec, který už více než půl roku u Gottwalda nepůsobil, přepaden ráno nedaleko svého bydliště a odvezen estébáky do vězení.
Nejrůznější tlaky, výhrůžky a nekonečné výslechy, kombinace psychického a fyzického násilí, typické pro politicky vykonstruované procesy v komunistickém Československu, přinesly ovoce.
Jak pak až v roce 1968 Haškovec sdělil novináři redakce Mladého světa: „Byly to nejhroznější pocity v mém životě, že nám vyšetřovatelé stále opakovali, že se máme přiznat – že to po nás žádá strana.“
22:28
Proti křesťanům vedl papež jen jednu křižáckou výpravu. Do zemí Koruny české, říká historička
Číst článek
Vladimír Haškovec rezignoval. Čteme-li tehdejší výslechové protokoly, mrazí z toho člověka po zádech i dnes. Tíže, ze které nebyla cesta ven…
Na svůj vlastní proces si pak ještě více než 1,5 roku počkal v samovazbě, to už bylo celé tzv. Slánského spiklenecké centrum odhaleno a potrestáno. Vladimíra Haškovce odsoudili v dubnu roku 1954 (to už byl Klement Gottwald po smrti) za údajné spolčení k útoku na ústavního činitele.
Přeložíme-li si to, tak prý záměrně špatně léčil Klementa Gottwalda, usiloval ve spolupráci s Rudolfem Slánským o jeho život nejrůznějšími způsoby. Po ročním věznění byl podmínečně propuštěn a také začala jeho několikaletá snaha o rehabilitaci.
Ta přišla v roce 1960, na akademickou půdu se však už nikdy vrátit nemohl. Do konce života ale zůstal přesvědčeným komunistou.
