Tým australské Queenslandské univerzity vedený Chrisem Clarksonem objevil celou řadu nástrojů a dalších artefaktů z doby kamenné. Mimo jiné například kamenné sekery.

Podle autora studie doktora Clarksona se dokonce našla vůbec nejstarší sekera s podélnou osou na světě vyrobená broušením a nikoli štípáním kamene.

Dále vědci na místě našli ještě brusné kameny anebo okrové křídy, které podle doktora Clarksona dokazují kulturnost prvních obyvatel Austrálie - myslí si, že sloužily ke kreslení nástěnných obrazců. To je podle týmu Queenslandské univerzity důležité, protože to naznačuje vyšší kulturní vyspělost prvních Australanů.

Nejstarší z nalezených artefaktů archelogové datují do doby před 65 000 lety, což by znamenalo, že první lidé do Austrálie přišli o nějakých 18 000 let dřív, než se předpokládalo. Podle dosud známých nálezů se počátky lidského osídlení Austrálie datovaly do doby mezi 47 000 a 60 000 lety s tím, že průkazné zatím bylo spíše to pozdější datum. Těch 18 000 let by navíc znamenalo nejen přepsání dějin osídlení Austrálie, ale i celkově putování člověka mimo Afriku.

Studie zveřejněná v časopisu Nature navíc vyzdvihuje význam lokality, kde se ty zmíněné předměty našly. Lokalita Madjedbebe v severní Austrálii byla významná už dávno před tímto objevem - právě tady se totiž už dříve našly ty dosud nejstarší stopy lidské existence v Austrálii. Místo leží asi 300 kilometrů východně od severoaustralského Darwinu v rezervaci, kterou dodnes spravují původní obyvatelé Austrálie. Vědci na ní pracují už 30 let.

Toto místo je svědkem několika tisíc let starého lidského osídlení. Mimo jiné se v něm už dřív našly nástěnné malby - a to jak z dávné historie, tak i z období prvních kontaktů mezi Austrálci a prvními Evropany - jsou tam tak například i obrazy pušek, vozů nebo evropských lodí.

Zdeněk Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít