Před 70 lety vznikla 'ozbrojená pěst dělnické třídy'. Komunisté s nezákonnou armádou začali přebírat moc
Před 70 lety začaly vznikat nechvalně známé Lidové milice. Ozbrojení dělníci měli v únoru 1948 dohlížet na převzetí moci komunisty. Hlavní událostí 21. února 1948 ale byla mohutná demonstrace na podporu komunistů na Staroměstském náměstí v Praze.
Krok po kroku se komunisté v únoru 1948 přibližovali k převzetí moci v Československu, klíčem ke změně se stala demise ministrů tří nekomunistických vládních stran.
Předseda vlády Klement Gottwald tlačil prezidenta Beneše k tomu, aby jejich rezignaci přijal a na uvolněná místa jmenoval jeho kandidáty. Přesně před 70 lety, 21. února 48, podpořila Gottwaldovy požadavky mohutná manifestace na pražském Staroměstském náměstí.
„Soudružky a soudruzi, tak si konečně uděláme pořádek v naší republice! Tak dáme jednou, ale už navždy na pamětnou reakci a zradě!“ promlouvala k rozvášněným davům Vlasta Koušová-Petránková.
'Volám vás k bdělosti a pohotovosti!'
Předseda vlády Klement Gottwald v projevu z balkonu Paláce Kinských překroutil podstatu vládní krize. Mimo jiné vyzýval k vytváření akčních výborů Národní fronty.
Vznikaly v závodech i organizacích a jejich úkolem bylo prosadit vůli komunistů a z veřejného života odstranit odpůrce komunistické strany.
„Občané a občanky, drazí přátelé, volám vás k bdělosti a pohotovosti, volám vás, všechny dobré Čechy a Slováky, vás všechny, k jednotě a svornosti! Tvořte akční výbory Národní fronty k demokratických a pokrokových představitelů stran a všenárodních organizací!“ hřímal Gottwald. Staroměstské náměstí se otřásalo vášnivými projevy souhlasu s myšlenkami a plány komunistů.
Podle historika Oldřicha Tůmy z Ústavu soudobých dějin tehdy považovala spousta lidí komunistickou ideologii za cestu k lepší společnosti.
„Ty zážitky desetiletí před tím, velká hospodářská krize, kapitulace, Mnichov, okupace, osvobození sovětskou armádou – to všechno přispívalo k tomu, že si nezanedbatelná část společnosti představovala, že je potřeba začít znova a jinak a lépe a že ta komunistická dává jakýsi návod k vybudování lepší a spravedlivější společnosti. Takhle to vnímala asi ne většina, ale ne nevýznamná část společnosti,“ říká Radiožurnálu Tůma.
Zatýkání poslanců
KSČ také 21. února začala s organizováním Lidových milicí, tzv. ozbrojené pěsti komunistické strany. Oddíly vznikaly nejprve ve velkých závodech Prahy a Bratislavy.
„Byly tam prvky, které v žádném případě neměly oporu v ústavě a v zákonech: akční výbory Národní fronty, které v zemi přebíraly moc už před 25. únorem. Účinkování lidových milicí čili ozbrojené organizace, která vůbec v zákonech až do roku 1989 žádnou oporu neměla, zatýkání poslanců - někteří poslanci národních socialistů nebo lidovců byli zatčeni ještě během té krize. Nedbalo se na jejich imunitu… Čili v žádném případě to nebylo ústavní řešení konfliktu,“ připomíná historik Oldřich Tůma.
