Většinu pražských čtvrtí by ochránila současná protipovodňová opatření
Kampa, Holešovice, Karlín, Smíchov a Chuchle – všechny tyto části Prahy by dnes pětisetletá voda nezatopila. Tvrdí to alespoň vedení města, které za deset let od ničivých záplav investovalo do protipovodňových opatření skoro čtyři miliardy korun.
Petr Beran z magistrátního odboru bezpečnosti a krizového řízení doufá, že podobná událost se už nebude opakovat.
Zároveň ale za příklad dává německý Kolín nad Rýnem, který stoletá voda vyplavila hned třikrát za sebou:
„Takže je dobře, že tu ochranu máme připravenou, že to je udělané. Je to udělané tak dobře, že se to staví postupně. Například když se čeká jenom stoletá voda, tak postavíme jenom něco a nemusíme to dostavovat až úplně do konce. Nedotklo by se to života Pražanů tolik, jako když se postaví všechno. Protože pak se vypíná elektrický proud, doprava je jiná, prostě jsou tam opatření, která nejsou populární. Ale já si myslím, že Pražané by to pochopili.“
Na pětisetletou vodou dodnes vzpomínají i meteorologové. Na jejich předpovědi tehdy lidé čekali doslova jako na smilování.
„Byla jsem tehdy také v práci, zažila jsem to. Bylo to dost stresující. Ale poučili jsme se z povodní na Moravě v roce 1997,“ vzpomíná Marie Odstrčilová z Českého hydrometeorologického ústavu.
„Služba na předpovědním pracovišti byla posílena o jednoho člověka, který se přímo zabýval jen vydáváním výstrah, komunikací s hydrology a předáváním předpovědí srážek, které potřebovali k tomu, aby spočítali model, jak se bude situace na Vltavě a ostatních zasažených tocích vyvíjet,“ vybavuje si meteoroložka.
Předpovědi jsou dnes přesnější
Od roku 1997 se podle ní systém informování o počasí velmi zlepšil, především díky technologickému pokroku. „V roce 1997 jsme ještě neměli ani tak podrobné radarové snímky, které by dokázaly odhadnout množství srážek, které spadlo v dané oblasti,“ vysvětluje Odstrčilová.
Zlepšily se i parametry numerických předpovědních modelů, které se zpřesnily a dokázaly předpovědět srážky na delší období dopředu než dříve.
Dalším krokem byl vznik systému integrované výstražné služby.
„V roce 1997 jsme vydávali pouze upozornění, která jsme psali pod předpověď. V roce 2002 už to byl systém výstrah, které jsme distribuovali hlavně na generální ředitelství hasičského záchranného sboru a ti je pak posílali dál, kam bylo třeba,“ říká meteoroložka.
Neocenitelným pomocníkem v komunikaci se stal také internet.Nejen díky němu, ale i dalším médiím jsou dnes lidé informováni o počasí nejen v Česku, ale i po celé zeměkouli. I to podle Odstrčilové přispívá k tomu, že máme pocit, že extrémních výkyvů počasí přibývá. Spíše se ale o nich víc ví.
„Hydrologové vždy upozorňují na to, že v minulosti bylo třeba povodní srovnatelně a možná i více než nyní, ale extremita počasí se samozřejmě může měnit. A extrémní výkyvy se budou vyskytovat i nadále. I proto je naším cílem stále se snažit zlepšovat předpovědi, hlavně co do regionalizace,“ uzavírá Marie Odstrčilová.
