Už polovinu tisíciletí se napouští rybníky na Pardubicku vodou z Labe díky Opatovickému kanálu. V roce 1514 byla vystavěná jeho první část, poté ho Vilém z Pernštejna rozšířil z Lázní Bohadneč až do Semína, kde se zpět vlévá do Labe. Mimo napájení rybníků dnes pohání také malé vodní elektrárny.

11:24 14. dubna 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Opatovický kanál byl v první části vybudovaný už za éry opatovického kláštera. Kláštery v českých zemích budovaly rybníky, na Pardubicku byl díky jejich přičinění téměř u každé obce,“ říká majitel rybníků Adolf Vondrka.

Postupně v té době rozšiřovali staré říční rameno, které začíná u Opatovic, až asi 15 kilometrů směrem do Bohdanče. „Rameno napájelo největší rybník Čeperka, ten měl už před příchodem Perštějnů zhruba 500 hektarů,“ dodává.

Součástí systému kanálů je i akvadukt, tedy křížení Opatovického kanálu a Černské struhy přes most.

Systém rybníků na Bohdanečsku je poměrně složitý i dnes, za Pernštějnů ale bylo rybníků mnohem víc. Největším rozmach zaznamenalo rybníkářství na začátku 16. století.

Rybníků bylo tolik, že cena ryb začala klesat. Jiná odvětví, jako například pivovarnictví nebo zemědělství, byla mnohem lukrativnější.

„Hlavní vliv na úbytek rybníků měla třicetiletá válka a následné obrovské vylidnění obyvatelstva. V českých zemích bylo na jejím konci zhruba milion obyvatel a tak chyběli zákazníci, kteří by ryby kupovali a rybníky se přestali napouštět a jejich dna se začala osívat obilím,“ vysvětluje Vondrka.

Opatovický kanál má dnes dva hlavní účely, napouští rybníky a na původních mlýnských strouhách pohání malé vodní elektrárny. Kromě toho se z něj na pár místech odebírá voda na zavlažování.

Iveta Záleská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít