Relikviář svaté Anežky České byl řadu let uctíván tajně, teď je zpět v Praze
Relikviář s ostatky světice bude patřit k hlavním lákadlům výstavy Svatá Anežka Česká – princezna a řeholnice. Relativně nedávno objevenou schránku s ostatky dnes na tiskové konferenci představilo Arcibiskupství pražské spolu s Národní galerií a Rytířským řádem křižovníků s červenou hvězdou. Výstava, pořádaná u příležitosti 800. výročí narození české světice, bude umístěna v prostorách Anežského kláštera od 25. listopadu do 25. března. Podat by měla mimo jiné první ucelený přehled svatoanežské tematiky ve výtvarném umění a uměleckých řemeslech.
Rokokový relikviář pochází z 18. století a je poměrně malý a nenápadný. Jeho největším bohatstvím je kostní úlomek, který je připisován svaté Anežce České.
„Má docela zajímavou historii. Zdá se, že sama kost, která je úlomkem kosti vřetenní, byla už jako relikvie ctěna ve středověku, protože na sobě má zbytky montování do středověkého relikviáře, který dnes už zřejmě neexistuje, a potom byla dlouhá léta uctívána v podstatě tajně mezi českými klariskami v období po roce 1948,“ říká spoluautor výstavy historik Vít Vlnas.
Jedna z posledních sester tehdy vymírající náboženské komunity jej pak podle Vlnase v 60. letech 20. století věnovala faráři, který byl tajným křižovníkem. Duchovnímu se relikvii následně podařilo propašovat do Vídně, dodává Vlnas, kde kolem kostela svatého Karla Boromejského působila exulantská komunita českých křižovníků.
Dlouhou dobu byla jediným známým ostatkem české světice spodní čelist uchovávaná ve španělském Escorialu, kterou z Prahy odvezla císařovna Marie roku 1576. Poslední zub z této čelisti věnoval v 90. letech španělský král Juan Carlos vídeňským křižovníkům s červenou hvězdou, část kosti pak na žádost kardinála Františka Tomáška získala i svatovítská kapitula.
„Zatím skutečně byl znám pouze ten ostatek, který je chován ve španělském Escorialu. K němu se v novější době podařilo zjistit dva další údajné ostatky svaté Anežky České – jeden v takzvaném Kolovratském plenáři ve Svatovítské katedrále a druhý je právě ten původem z vídeňského kostela svatého Karla,“ potvrzuje Vlnas.
ČTĚTE TAKÉ: Mše k 22. výročí svatořečení svaté Anežky České uzavře rok oslav
Tělo zakladatelky kláštera Na Františku se ale dosud nalézt nepodařilo, přestože se v předchozích staletích podnikla řada pokusů. V loňském roce se o to archeologové neúspěšně pokoušeli také v pražském kostele svatého Haštala.
„Víme velmi dobře, kde byla Anežka po své smrti v roce 1282 pohřbena. Její hrob je znám a dodnes se těší pietě – v kapli Panny Marie klášteru na Františku. Ovšem skutečností je, že samy klarisky později tělo své zakladatelky z obavy před husitským pleněním vyzvedly a ukryly. A ukryly je tak dokonale, že se ho od té doby nepodařilo najít,“ vysvětluje Vlnas, proč je tak obtížné Anežčino tělo najít.
Dodává, že v 17. století se podařilo objevit kosterní pozůstatky, které část věřících hlavně z okruhu českých křižovníků a klarisek považovala za ztracené ostatky světice. Arcibiskupská konsistoř je ale neuznala, pokračuje Vlnas, a později byly uloženy na neznámém místě v kostele na Františku.
„Tady nejde o to, že by se v kostele na Františku nenašlo nic, ono se tam toho naopak našlo až příliš mnoho, protože ten kostel a kláštery – dvojklášteří minoritské i klaritské – byly jedním velkým pohřebištěm ve středověku i v raném novověku,“ uzavírá Vlnas.
