Výtvarník Kintera převrátil Rudolfinum naruby. Jeho výstava se stala jubilejní stou exhibicí
Nervózně chodící stromy se zeměkoulí místo hlavy chodí v těchto dnech po pražské Galerii Rudolfinum. Návštěvníci si mohou pustit písničky z velkého jukeboxu nebo se podívat na obrovskou sochu z 80 praček. V Rudolfinu vystavuje výtvarník Krištof Kintera, který historický prostor přeměnil na svět plný umění z elektroodpadu i běžných věcí kolem nás jako jsou dětské míčky.
„Stala se z toho taková závislost. Pořád jsme přinášeli nové a nové druhy balónků a míčků a nedalo se to zastavit, až se to zastavilo termínem, kdy to bylo vystaveno v Tinguely muzeu v Basileji,“ řekl Radiožurnálu u své velké instalace z míčů přímo v pražském Rudolfinu energický slavný čtyřicátník Krištof Kintera, který si své místo na výtvarné scéně vydobyl i mimo hranice České republiky.
V Rudolfinu vystavuje výtvarník Krištof Kintera, který historický prostor přeměnil na svět plný umění z elektroodpadu i běžných věcí kolem nás jako jsou dětské míčky. Vyrazila tam také Zuzana Filípková
Jeho výstava s názvem Nervous Trees je stou v pořadí této instituce od roku 1994. Kintera nebyl sice dopředu jasnou volbou, spíše na něj významné jubileum galerie vyšlo. Jak říká kurátor výstavy David Korecký, dopadlo to dobře. Kintera je zatím plný síly a ve své tvorbě se neopakuje a umí rozvádět důležité témata naši doby.
„Nějakým způsobem je schopný velké nebo závažné téma reflektovat nějakým komplexním způsobem. Když má chuť být hravý a veselý, už to není jen jeden fórek, jedna kresba, skica, socha, už je to nějaká instalace, nebo environment. Vstup do prostředí, který Krištof přetvoří, abychom ho viděli jinýma očima,“ vysvětluje Radiožurnálu David Korecký.
Na výstavě Nervous Trees se rozhodně nudit nebude. Nabídnevám nespočet vjemů a to nejen vizuálních. V některých místnostech i je dost rušno.
„V této místnosti se záměrně s Rudolfinem nebojuje, nechává se žít. Zde je socha, která se jmenuje Elektrony hledají ducha. Je to zase o nějaké úvaze, co to je tělo, kde je duše,“ říká Krištof Kintera v místnosti, kde se pohybují jakési snové stromy, které chodí a vydávají neskutečný hluk.
Hned poté přecházíme d prostoru, kde je všude po zemi polystyrén a na mohutném bílém schodišti z tohoto materiálu stojí slavný Kinterův jukebox s pestrou nabídkou písniček. Můžete si sami pustit třeba Davida Bowieho nebo Kraftwerk.
Kintera toho má za sebou ve své kariéře už hodně. Vystavuje v zahraničí, kde sklízí velké ohlasy. Například zmíněný jukebox už procestoval půlku světa, v Čechách se paradoxně objevuje teď poprvé a navíc úplně prvně v interiéru.
Výtvarník přeměnil svou výstavou prakticky celou Galerii Rudolfinum. Do historických místností navezl asi pět kamionů věcí, ze kterých vytvořil umělecká díla. Je tu například instalace Postnaturalia, která sto metrů čtverečních pokrývá umělou krajinou ze součástek z elektroodpadu.
Výstava končí obrovskou sochou tvořenou 80 pračkami. Některé z nich jsou zapnuté a nepřetržitě perou. Vytvářejí hluk a vibrace, o kterých své vědí i zaměstnanci v kancelářích přímo pod ní. Klepou se jim tam v pravidelných intervalech nad hlavami lustry.
Pestrý svět Krištofa Kintery, ve kterém kromě rozsáhlých instalací najdete i improvizovaný ateliér nebo jeho kresby Nervous Trees zůstane v Rudolfinu do konce listopadu.
