„Vlámští vesničané hrabou a obrací seno, aby uschlo, ale také ho nakládají na valník, který je tažen dvěma koňmi. V popředí obrazu vidíme tři ústřední ženské postavy,“ popisuje pro Radiožurnál obraz Senoseč ředitelka lobkovických sbírek Dita Baker.

V pozadí je na obrazu také městečko. Skutečné, nebo fantazie autora? „Někteří lidé si myslí, že je to vyobrazení Prahy. Není to tak. Je to velice podobné. Snažil se vypodobnit typickou vlámskou vesničku,“ vysvětluje Baker. „Hodně atypický je v pozadí alpský masiv. Vlámská krajina je spíše rovná,“ ukazuje na obrazu v Lobkovickém paláci na Pražském Hradě.

Návštěvníci se mohou posadit na lavičky a sledovat obraz, jak dlouho chtějí. Mohou ale také přistoupit k dotykovým obrazovkám. „Máme tady dva monitory. Člověk si může části zvětšovat a zjišťovat veškeré detaily, které se na kompozici odehrávají,“ doplňuje ředitelka lobkovických sbírek.

Díky tomu lidé detailně uvidí drůbež nebo prasata. Ze zhruba čtyř nebo pěti metrů by to vidět nemohli. „Je to úplně jiným skvostem, když člověk konečně zjistí, co se děje v pozadí. Ve vlámských městech a vesnicích je to tradiční zábava - střílení ku ptáku. Na dřevěné tyči hodně vysoko byl upevněn model dřevěného ptáka, do kterého střílí lukostřelci. A kdo se strefí, tak vyhrává,“ přibližuje Baker.

Na obraze Senoseč je díky tomu vidět také obrysy postav, které vlámský malíř Pieter Bruegel - autor obrazu - plánoval namalovat. Nikdy k tomu ale nedošlo.

Bruegel podle ní kvůli miniaturním malbám, které studoval, maloval štětcem z přírodních zvířecích chlupů. Někdy to byly jen tři nebo čtyři chloupky dohromady.

Alžběta Havlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít