‚Nemůžeme před tím zavírat oči.‘ Žureková napsala knihu o depresi a tranzici Tá bolesť ťa prejde
Ve své knížce Tá bolesť ťa prejde novinářka Mia Žureková formou dopisů vypráví o neobyčejném přátelství, transgender tematice, nepochopení a sebevraždě. Kniha je inspirována skutečným příběhem autorčiny kamarádky. „Její zkušenosti jsou tak unikátní, že jsem je musela zpracovat. I takhle těžce nosí někteří svůj životní úděl. Měli bychom tady být pro ně a vytvořit jim takové prostředí, ve kterém se budou cítit přijati,“ věří Žureková.
Dopisy bezejmenné hlavní postavy jsou určené její transgender kamarádce, která se rozhodla spáchat sebevraždu především proto, že necítí, že by měla v našem světě svoje místo.
Poslechněte si Záložku s novinářkou Miou Žurekovou o knize Tá bolesť ťa prejde
„Postupně jsem si začala uvědomovat, kolik LGBTQ+ lidí kolem mě je. A že to nejsou jen vzdělaní známí lidé, ale i moji přátelé a přítelkyně. Jedna z nich se mi vyoutovala jako trans žena. Do jisté míry mě to překvapilo, něco mě nepřekvapilo, protože to začalo dávat smysl, ale do té doby to byl muž, můj kamarád,“ popisuje motivace k napsání knihy Žureková.
Právě rozhovory s touto kamarádkou jí odkryly, jak se trans lidem žije.
59:59
Titlbach: Queer lidé zažívají menšinový stres – řeší, jak mluvit s babičkou a jestli na ně někdo nezaútočí
Číst článek
„Její zkušenost je unikátní, v něčem velmi těžká. Proto mě napadlo to sepsat. Pokud někdo prožívá něco podobného, může se s tím ztotožnit. A pokud je to pro někoho tak neznámého jako pro mě, tak přece stojí za to, že i takoví lidé jsou mezi námi,“ říká.
Takových knih je totiž málo a ve slovenské moderní beletrii snad žádná, je přesvědčená Žureková:
„Jsou tu některé vlaštovky, které otevřely například téma gayů a leseb. Některé jsou oceňované z toho, že z homosexuality nedělají téma, ale postavy přirozeně zapracovaly do děje. Naopak moje kniha na tomto tématu staví, ale snažila jsem se, aby to nebyla z pozice bulvarizace, nechtěla jsem, aby to bylo komerční. Ale svým způsobem to tak je, přece jen jsem chtěla, aby lidé poznali, co je za tím.“
Deprese a výčitky
Dopisy, na kterých je kniha postavená, směřují k Michalovi, který si vzal život, protože necítil, že má v tomto světě své místo. Hlavní postava chodí k terapeutce, která jí doporučila, aby se ze své ztráty vypsala.
„Mám pocit, že je to takhle víc autentické a že to lépe dokáže přiblížit čtenáře k prožívání trans postavy a vypravěčce,“ přiznává Žureková.
9:50
‚Necítím se podporovaná.‘ Odmítat manželství pro všechny může vyústit v latentní generační konflikt
Číst článek
Vypravěčka má na sebe vztek kvůli malichernostem a trapným otázkám, které pokládala svému kamarádovi, aniž tušila, že se identifikuje jako žena. Taky se ale tato trans postava sama sebe uráží, ironicky, aby za tím nikdo v okolí nic nehledal.
„Kdybych o někom ve svém okolí věděla a chtěla mu nějakým způsobem pomoct, tak bych se snažila vytvořit podporující prostředí pro toho člověka, aby se on sám rozhodl, jestli se nám svěří. Aby věděl, že nám může věřit. Zkrátka buďte dobrým kamarádem. Rozhodně bych na nikoho netlačila,“ doporučuje ze své zkušenosti Žureková.
Vypravěčka v její knize si vyčítá i to, že mohla být lepší kamarádkou a že si některých náznaků nevšimla. „Ale to je zase patologie jí, pisatelky. Nechtěla jsem ji vytvořit jako ideální postavu,“ zdůrazňuje spisovatelka.
24:14
‚Menšiny toleruju, ale ať si to nechají na doma‘ je nesmysl, nejde přijímat a vylučovat, říká výzkumník
Číst článek
Tématem knihy jsou i úzkosti obou postav: trans gender kamarádka, která prožívá velmi těžké deprese, si vezme život a to spustí úzkosti u pisatelky.
„Někomu se může zdát vyhrocené, jak popisuju některé stavy a deprese. Ale je to něco, co odráží moje informace od mojí kamarádky, která se mi svěřila i s tímto. Dostala jsem pak zpětnou vazbu od lidí s depresemi, že jsem to zobrazila věrně. To mě těší, protože já sama tyto stavy nemám,“ říká Žureková a dodává:
„Potřebujeme vědět, že mezi námi jsou i lidé s těmito stavy. Nemůžeme před tím zavírat oči. Protože když ne, kdo jim pomůže? Oni sami mají často nejsou schopni vidět, že je tady ještě nějaká možnost, protože mají zaslepené oči svojí nemocí.“
Poslechněte si celý rozhovor.
