Snímky o takzvaných predátorech mají řadu výrazných charakteristických prvků. I přes jejich rozdílná tvůrčí uchopení se v nich diváci mohou zpravidla dočkat zuřivých stříleček, nenáročného humoru a pohledu na lidská střeva. Už samotný vesmírný záporák je přitom dobře zapamatovatelný, ať už svými kusadly, děsivým chrčením, neviditelností, fluoreskující zelenou krví nebo sběratelským koníčkem, který zahrnuje vytržení lebky a páteře ze svých obětí.

Predátor: Evoluce těsně před svou světovou premiérou na festivalu v kanadském Torontu dostal další příznak. Stal se totiž tím filmem, ze kterého byla na poslední chvíli vystřižena scéna Olivie Munnové s registrovaným sexuálním násilníkem.

Situace se poměrně rychle uklidnila. Studio konkrétní část snímku bezodkladně pohřbila a režisér Shane Black se nakonec veřejně kál, že byl podveden přítelem, kterému se pouze snažil pomoci. Negativní značka ale zůstala nepoškozena, a tak skoro každý následující rozhovor s Munnovou sklouzl nevyhnutelně zpátky ke kauze. A nyní titulky médií řeší, že i přesto nové komediální sci-fi spolu s hororem Sestra poslední víkend ovládal americká kina.

Zájmu o pokračování, za nímž stojí představitel Hawkinse z původního filmu, se nelze divit. Ačkoli čtveřice souvisejících příběhů, které Predátora z roku 1987 následovaly, nesklidila ze strany kritiků ani diváků velký ohlas, stále jde o kultovní projekt, jenž stvořil Arnolda Schwarzeneggera jako akčního hrdinu. A přitom dal světu svalnaté komando, co nemá čas krvácet, nebo legendární výzvu v silném přízvuku k útěku k vrtulníku.

S Blackovým přispěním získal Predátor – alespoň v originálním anglickém znění – konečně určitý člen „the“. (Pokud tedy nepočítáme erotický snímek The Predator s pornohvězdou Stormy Danielsovou z roku 2007.) Jeho formule, která už od Schwarzeneggerových časů balancuje velmi těsně na hranici s béčkovým krvákem, ale zůstala netknutá.

Skupina lidí se musí na Zemi postavit predátorovi a není to vůbec pěkné. Místo vojáků z prvního filmu, jejichž bicepsy se leskly na latinoamerickém slunci, jsou to teď akorát vojáci ve výslužbě z důvodu šílenství (Boyd Holbrook, Trevante Rhodes, Keegan Michael-Key, Thomas Jane, Augusto Aguilera), bioložka (Munnová) a dítě s Aspergerovým syndromem (Jacob Tremblay).

Cit pro velmi černý humor a charakterovou komedii prokázal režisér Shane Black už ve svých filmech Kiss Kiss Bang Bang, Iron Man 3 nebo Slušní chlapi s Ryanem Goslingem a Russellem Crowem. Ani Predátoru: Evoluce nechybí vtipy, ty ale velmi zřídka dopadnou na úrodnou půdu. A ve většině případů je jejich předmětem matka jedné z postav.

V novém filmu se mu podaří řada věcí: zadělat si na případné pokračování, vyléčit autismus v půlce vyprávění, vytvořit z predátorů silnější i slabší soupeře zároveň, zastavit akci, aby si postava odskočila na záchod, nebo udělat doslovnou referenci na prvního Predátora, která v sále zanechá trapné ticho. Natočit Predátora, který by se aspoň z části vyrovnal tomu původnímu, mezi to však nepatří. A největším zážitkem tak zůstane věčně žvýkající polozáporák Sterling K. Brown.

Snímek měl v kinech premiéru 13. září.

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít