Miroslav Janek a Tereza Brdečková zvou na cestu do hlubin jedné tvůrčí duše. V dokumentu Universum Brdečka odkrývají motivace významné postavy české kinematografie, na jejíž jméno se už pomalu zapomíná. Jejich snímek tak nepůsobí jako nezáživný exkurz do archivu, ale spíše jako neformální dekonstrukce osobnosti Jiřího Brdečky.

Recenze Fantazie Jiřího Brdečky 13:10 22. prosince 2017 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zmiňte jméno Brdečka a lidé vám dnes téměř zpravidla řeknou, že ho neznají. Zmiňte pak ale jeho proslulá díla, jako byl parodický western Limonádový Joe nebo postavička Péráka, a náhle se chytí každý.

Ačkoli si ho většina z nás jako autora či spoluautora scénářů spojí s už klasickými snímky Adéla ještě nevečeřela, Tajemství hradu v Karpatech nebo Byl jednou jeden král, talent Jiřího Brdečky sahal dál. Působil jako kreslíř a publicista, režisér hraných a animovaných filmů, ale také jako spisovatel. Za svou kariéru měl příležitost spolupracovat mimo jiné s Jiřím Trnkou, Oldřichem Lipským nebo Janem Werichem.

Červené období Star Wars pokračuje. Poslední z Jediů přináší emoční hloubku do trikového spektáklu

Číst článek

Jen z tohoto výčtu je jasné, jak moc miloval film. „Jarka je kinař, klečí hodiny na balkoně a když představení skončí, zlobí se,“ vzpomíná otec Brdečky v deníku, z nějž v dokumentu Universum Brdečka předčítá umělcova dcera. „Sestra mu nosí deky, aby si na ně klekl. Jinak by totiž neviděl na plátno. Byly mu čtyři roky.“

Co režisér Miroslav Janek a scenáristka Tereza Brdečková ve filmu vytvářejí, je atmosféra druhého setkání. Nepředčítají ze životopisu, jen přiřazují jméno a tvář k dílům, která jsou všem už důvěrně známá. I když si to možná neuvědomujeme, natolik obšírná je totiž přítomnost Brdečkovy tvorby v české kinematografii.

Snímek zachycuje různé postavy, které Jiří Brdečka v průběhu svého života ztvárnil. Někdy dostane prostor Brdečka-otec, který osmileté Tereze předčítá Kafku. Jindy zase promlouvá Brdečka-karbaník, jehož fascinují kníratí hazardní hráči, nebo Brdečka-novinář, který si na protest proti režimu jednoho dne vzal klobouk a 17 let o filmu nenapsal.

To vše je navíc podáno velmi živým, chvílemi až skoro hravým stylem vyprávění, který se u dokumentů tak často nevidí. Před našimi zraky se míhají fotografie a Brdečková mezitím povídá, předčítá, glosuje a bádá v osobních předmětech. Způsob, jakým ji Janek snímá, jak se štaflemi chodí po domě a prohledává skříně, ještě umocňuje pocit, že mezi diváky a Brdečkou dochází ke speciálnímu osobnímu setkání.

Snímek Universum Brdečka tak trochu připomíná veřejnou pitvu na mozku tvůrčího génia. Zatímco Miroslav Janek opatrně otvírá hlavu skalpelem, Tereza Brdečková z ní vytahuje pokreslené stohy papírů. Ty pak padají divákovi k nohám a stáčí se mu kolem nich jako hadi. Jde na vrub kvality dokumentu, že přesně takové podobenství by Brdečka určitě rád zanimoval. A my máme možnost se do jeho tvorby po letech opět zamilovat.

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít