Aronu, úspěšné rodinné firmě vyrábějící domácí spotřebiče, se ztratil z účetnictví pořádný balík peněz. Když se to její šéf Ivo (Miroslav Donutil) dozví, skácí se na zem rovnou před obchodními partnery z Německa. Syn Martin (Martin Pechlát) a zeť David (Vojtěch Kotek) hned začnou dělat vše pro to, aby podnik během jeho nepřítomnosti postavili zpátky na nohy.

Jenže pak najednou na Ivův telefon přijde zpráva podepsaná jakousi Kukačkou, která se zajímá o jeho zdraví. V adresáři postaršího vdovce přitom není jediným ptačím exemplářem. Hned za ní jsou Sýkorka, Poštolka a Červenka. Rodina díky nim úplnou náhodou objeví pečlivě střeženou stránku otcova života, o které dosud nikdo z nich neměl ani ponětí.

Účetní Marie (Alena Mihulová) mezitím vyráží vlakem za hranice. Těší se na nový život, který si plánuje se svým americkým přítelem. I její svět se však už brzy otřese v základech.

Z korun stromů a z vršků pouličních lamp tomu všemu přihlížejí ptáci, nešetřící všetečnými radami a štěbetavými poznámkami nad lidským počínáním. Škoda jenom, že muž, který podle svého syna nosí v mobilu celou ornitologickou stanici, jejich řeči vůbec nerozumí.

Omerzu se spoluscenáristou Petrem Pýchou budují Atlas ptáků jako napínavý thriller s kriminální zápletkou. Podobně jako u jejich předchozích společných projektů se ale to pravé drama odehrává ve vztahové rovině.

Zpronevěřené peníze jsou jenom rozbuškou konfliktů, ke kterým dojde mezi šesticí aktérů, k nimž patří ještě Ivova dcera Eva (Pavla Beretová) a Mariina dcera Nina (Eliška Křenková). Krize rodinného podniku totiž odhalí mnohem hlubší problémy mezilidské, vyvěrající nejen z mnohaleté utajované historie, vzájemné nedůvěry, ale i z rozcházejících se představ o tom, jak by se měla vést firma i život.

Český filmař slovinského původu podobná témata prozkoumá i v kraťasu Poslední den patriarchátu, který se na začátku měsíce představil na Letní filmové škole v Uherském Hradišti a v současné chvíli obráží zahraniční festivaly. Stárnoucí mužská hlava rodiny je tu konfrontována s mladší generací, která se nebojí postavit jeho rozhodnutí.

Zatímco v Posledním dni patriarchátu se tragikomická linka točí kolem přání umírajícího muže, aby mohl vidět prsa přítelkyně svého vnuka, Atlas ptáků mnoho prostoru pro smích nenechává. A když už, má vždy trochu hořkou pachuť.

Pokračuje tu i jistá autorská tradice inspirovat se reálnými příhodami či anekdotami. Zatímco ve Všechno bude to byla historka o nezletilém chlapci brázdícím republiku v ukradeném vozidle, tady jde o mnohem obecnější námět nástrah moderních technologií.

Atlas ptáků je typický Olmo Omerzu s trochu novou příchutí. Jde o silnou a důmyslně vystavěnou příběhovou jednohubku podpořenou velmi solidními hereckými výkony, která si s diváky pohrává až do samého konce, kdy i ptáci začnou dávat smysl – a vy pochopíte, že ve skutečnosti sledujete film Aleny Mihulové.

Omerzu s Pýchou tu předvádějí, co umí nejlépe. Načrtávají uvěřitelné postavy uvnitř hmatatelného světa, který pokračuje i za hranami záběru. Někdy stačí, když se pes vedle herečky přetočí na záda, jindy zase, když se ze země zvedne dudlík.

Film Atlas ptáků měl světovou premiéru na festivalu v Karlových Varech. Do kin vstoupí 2. září.

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít