Inflace a zdražování se dotkne i kulturních institucí. Místo oprav šetří na klimatizaci
Nemáme na opravu výtahu, šetříme, abychom měli na zaplacení energií. Tak popisuje současný stav pražské Národní galerie její ředitelka Alijca Knastová. Inflace a obecné zdražování se stejně jako do všech kulturních institucí promítá také do rozpočtu Národního divadla v Praze, které od nové sezóny zdraží vstupenky.
Turisté se vrací na první českou scénu pomalu a návštěvníci nechávají nákup lístků na poslední chvíli. S těmito problémy se potýkalo Národní divadlo v uplynulých měsících, během nichž se ale ještě zvýšily výdaje za energie.
„Národní divadlo v loňském roce zaplatilo za energie v součtu zhruba třicet milionů korun. Letos pracujeme s částkou o padesát milionů vyšší,“ uvedl mluvčí scény Tomáš Staněk pro Radiožurnál.
Nejprve pandemie, nyní inflace a stoupající ceny energií. Jak současná krize dopadá na kulturu? Poslechněte si reportáž
Po vlně koronavirové pandemie Národní divadlo nezdražovalo ani pro zahraniční diváky, kteří často vyhledávají ověřené a známé tituly. „Bohužel se nám stále nepodařilo obnovit jejich zájem z důvodu neobnovení světového turismu, ekonomické krize a válečného konfliktu na Ukrajině,“ vysvětluje Staněk.
„Od září zvyšujeme plošně ceny činoherních představení o zhruba patnáct procent. Vybraná baletní a operní představení podraží plošně až od ledna 2023. Navyšujeme také počet cenových pásem pro exkluzivní představení,“ představuje změny mluvčí.
Částečně bude Národní divadlo čerpat peníze ze svých fondů, o kterých rozhodují také odborové organizace. „Národní divadlo v souvislosti se skokovým nárůstem energií počítá s mimořádným příspěvkem ministerstva kultury. Případný pokles příjmů ze vstupného pak můžeme mimořádně pokrýt z rezervního fondu. Do rozpočtu budeme standardně zapojovat i finanční prostředky z fondu reprodukce majetku,“ dodává Staněk.
Kultura a drahá energie? ‚Budeme méně svítit a s investicemi počkáme‘
Číst článek
S plánovaným příspěvkem počítá také Národní galerie, která spravuje jedny z největších uměleckých sbírek u nás. Najdete v nich například obrazy Pabla Piccasa nebo Gustava Klimta. Plátna vyžadují stálé klimatické podmínky, které v současné době zajišťuje staré vybavení.
„Čtyřicet jedna procent jde na energie. Když to srovnáme s rokem 2021, kdy to bylo osmnáct procent, tak uvidíte, jak se to zvyšuje. To znamená, že provozní náklady jdou na elektřinu a nejdou na úpravy,“ popisuje ředitelka Národní galerie Alicje Knastová.
Energeticky náročná je také budova pražského Veletržního paláce. Opravu jedné z největších galerijních budov u nás plánují už mnoho let. Teď se chybějící investice projevují i na větší spotřebě. „Odhad pro rok 2022 je 82 milionů. Z toho nejvíc elektřina – 51 milionů korun,“ přidává Knastová. Národní galerie tak omezí investice a opravy.
