Ceny za energie a komodity rostou, mluví se o zastropování. Nejlevnější zůstává topení dřevem
Oddělit ceny plynu od cen energií v celé Evropě – to je způsob, jak rychle snížit rychle rostoucí ceny podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely za hnutí STAN. Ten na příští pátek svolal mimořádnou evropskou radu pro energetiku. Rostou cen většiny komodit: plynu, uhlí, ropy ale i dřeva.
Cena elektřiny se začátkem týdne vyšplhala nad hranici tisíc eur za megawatthodinu, v přepočtu bezmála 25 tisíc korun. V současnosti se pohybuje kolem hranice 600 eur za megawatthodinu, za což může reakce trhu na plánované evropské jednání, ale i odstávka plynovodu Nord Stream do Německa, která začala ve čtvrtek.
Jak a proč rostou ceny energií v Česku? Poslechněte si Barboru Kladivovou z ekonomické redakce
Klesla i cena plynu, pohybuje se kolem 250 eur. V letošním roce vzrostla cena plynu v Evropě na patnáctinásobek, dosahovala hranice 300 eur za megawatthodinu. Přitom se minulý rok prodávala za zhruba 20 euro. Politici chtějí ceny zmírnit částečným zastropováním.
„My bychom chtěli jít cestou částečného oddělení ceny plynu od elektřiny. Nechceme ty trhy zcela oddělit, ale z toho systému vyndat plyn pro výrobu elektrické energie,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela za STAN. Mimořádná schůze v Bruselu je naplánovaná na 9. září.
Podle Radima Dohnala, analytika společnosti Capitalinked by se ale do té doby daly ceny snížit i jiným způsobem: „Dala by se omezovat poptávka zbytných spotřeb, jako třeba intervaly MHD nebo vlaků.“
Zdražuje i dřevo, uhlí a ropa
Hlavním důvodem růstu cen je ruská invaze na Ukrajinu, omezení dodávek suroviny z Ruska a podle Síkely i špatná situace s jaderními elektrárnami ve Francii.
Energetický úřad varuje před spotovými produkty. Stačí dodatek ve smlouvě, lidé často neznají rizika
Číst článek
Dopady na vyúčtování domácností za plyn budou obrovské, v meziročním srovnání zaplatí ti, co plynem vaří i topí o desítky tisíc korun víc.
Rostou i ceny dřeva nebo uhlí, meziročně téměř na dvojnásobek. Za kubík dřeva se cena dostala už na tisíc korun, i tak je ale stále tou nejlevnější variantou na topení.
„Cena uhlí vzrostla o 170 procent od počátku roku a drží se na 350 dolarů za tunu. V posledních letech se přitom držely kolem sta dolarů. Ve výhledu se nedá očekávat v příštích měsících pokles ceny, jelikož je uhlí důležitým substitutem plynu,“ popisuje situaci s uhlím analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.
Ropa je také dražší, ale nárůst u ní není tak výrazný. Z osmdesát dolarů za barel stojí v současnosti sto.
