To je možné interpretovat dvěma způsoby: Optimistický výklad by byl asi takový, že voliči se o volby do evropských struktur začali víc zajímat, uvědomují si důležitost evropských témat, a dali to najevo větší ochotou jít volit.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kamila Pešeková: Výsledky eurovoleb na Slovensku ukazují, že Ficův Smer bude mít zájem na pohlcení Hlasu

Daleko pravděpodobnější ale asi je, že eurovolby byly dalším pokračováním předchozích celostátních hlasování, loňských parlamentních a letošních prezidentských voleb. Tentokrát se šťastnějším koncem pro hnutí Progresivní Slovensko, které je se ziskem 28 procent hlasů vítězem eurovoleb.

Na druhém místě skončila vládní strana Směr premiéra Roberta Fica s 25 procenty. Ukázalo se tak, že Fico je porazitelný, což by mohlo znamenat novou naději pro antificovskou opozici na Slovensku.

Nabídka pro středové voliče

Výsledek Směru je pozoruhodný i proto, že pravděpodobně nezafungoval efekt, který očekávali mnozí analytici – a sice že voliči na Slovensku se budou solidarizovat se zraněným premiérem, který se stal cílem politicky motivovaného atentátu v Handlové a svými hlasy mu znovu zajistí vítězství. To se ovšem nestalo. Možná to bylo proto, že jeho skalní voliči byli přesvědčeni, že vítězství jejich favorita je beztak jisté.

Eurovolby také hodně napověděly, jak by se mohl do budoucna vyvíjet vztah mezi stranami Směr a Hlas, čili uskupením, které založil budoucí slovenský prezident Peter Pellegrini. Jeho zvolením přišel Hlas nejenom o hlavního lídra, ale také o podporu voličů, takže Hlas skončil až čtvrtý a získal pouze jediné křeslo v Evropském parlamentu.

Pro Směr to znamená, že pokud bude chtít vládnout i v dalším volebním období, nemusí mu na to jeho dosavadní voliči stačit. O to větší může být zájem vedení Směru pohltit časem subjekty, které jsou mu nejblíž, a to je především strana Hlas.

Nová situace by ovšem mohla vzniknout i na druhé straně politického spektra. Eurovolby na Slovensku naznačily, že jejich vítěz, Progresivní Slovensko, se může postupem času státu hlavní stranou pro všechny voliče, kteří odmítají Ficovo pojetí politiky.

Dva další politické subjekty, které mu v tom mohly konkurovat, Sloboda a solidarita a Demokraté, v eurovolbách těsně neuspěly. Hlavně v případě Demokratů, které kdysi založil bývalý premiér Eduard Heger s podporou mnoha známých osobností, je otázkou, jestli to nebyla definitivní tečka za jejich existencí.

Progresivcům se nyní otevírá možnost vytvářet nabídku pro středové voliče a stát se východiskem pro těsnější spolupráci nebo dokonce spojení proevropských a prozápadních sil na Slovensku. Předpokládá to ovšem, aby nepropadli sebeuspokojení z nečekaně dobrého výsledku.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Kamila Pešeková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít