K věci: Ve všech dosavadních volebních modelech se vyplatilo sledovat jeden jediný klíčový ukazatel. A to součet pravděpodobného volebního zisku stran vládní pětikoalice na straně jedné a opozičních ANO a SPD na straně druhé.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Honzejk: Vláda nemá nic v hrsti a Kalouska na střeše

Vládní strany si sice v tomto srovnání nevedly kdovíjak, většinou prohrávaly. Ovšem jen mírně, takže situace pro ně nebyla úplně beznadějná. Nyní se ovšem všechno mění.

Game changerem je vzestup partají, které se dosud potácely pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. V několika průzkumech ji začaly dosahovat a někdy i překonávat hned dvě z nich – komunisté a Přísaha.

A protože jde v obou případech o potenciální spojence Andreje Babiše (ANO), vypadá to nyní s nadějemi vládních stran na obhajobu vítězství z roku 2021 opravdu bledě. Pětikoalice klidně může skončit s pouhými 80 poslaneckými mandáty, oproti současným sto osmi.

Přijde nový game changer

Co se stalo? Zásadní faktory změny jsou dva. Prvním je úspěch komunistů a Přísahy v evropských volbách. Obě partaje se v nich, byť v koalicích (komunisté v rámci formace Stačilo a Přísaha se spolupráci s Motoristy), dostaly na úroveň deseti procent a to je velmi zviditelnilo. Opoziční voliči včetně těch, kteří k evropským volbám nepřišli, přestali mít obavy, že by jejich hlasy pro tyto partaje ve sněmovních volbách propadly, a začali se k nim ve větší míře hlásit. 

Druhým faktorem je ústup Okamurovy SPD. U ní se začíná projevovat efekt vyčpělosti. Je stále stejná, nenabízí nic nového. A její voliči se obracejí k méně okoukaným nebo úplně novým formacím, které říkají vlastně to samé co SPD, tedy „proti EU, proti Fialově vládě“, ale jinými ústy používajícími trochu jiná slova. Z toho těží, alespoň prozatím, právě KSČM a Přísaha společně s Motoristy. 

Neznamená to samozřejmě, že by měly tyto formace vstup do Sněmovny příští rok na podzim jistý. Bude velmi zajímavé sledovat, jak se bude vyvíjet jejich rozhodování, například pokud jde o volební koalice.

Přísaha bude stát před dilematem, jestli kandidovat samostatně a zkusit překonat pět procent, nebo jestli přibrat Motoristy a zkusit překonat osmiprocentní hranici, což je limit pro koalici dvou stran. V jednom z průzkumů, konkrétně NMS Market Research, mají jak Přísaha, tak Motoristé těsně pod pět procent, takže jestli je lepší jít samostatně, nebo společně, je skoro na hod korunou.  

U komunistů je zase možné, že budou chtít vytvořit koalici se sociálními demokraty, což by se stalo docela reálným, kdyby se předsedkyní SOCDEM po podzimním sjezdu stala Jana Maláčová. Pomohlo by jim to, nebo by to naopak voliče jedné i druhé formace spíše odpuzovalo? To se opravdu jednoduše odhadnout nedá. 

Co se ale odhadnout dá, je to, že vývoj voličských nálad není vůbec příznivý pro vládní koalici. Unikátní situace, kdy se dostala k moci, protože ve volbách propadlo 20 procent hlasů, se pravděpodobně nebude opakovat. A v tom případě jí nebude stačit ani opakování volebního zisku z roku 2021. 

Je samozřejmě možné, že se trend změní, že přijde nějaký nový game changer. Mluví se o vzniku nové pravicové formace, za kterou by mohl stát Miroslav Kalousek. U takové partaje by nemuselo platit, že jen dále rozmělní hlasy z řekněme liberálně demokratického tábora. Mohla by oslovit lidi, kteří jsou otrávení z výkonu vlády, ale nechtějí volit Andreje Babiše a spol., takže nyní patří mezi nevoliče. Ale ani to by, soudě podle současných preferencí, na zvrat zřejmě nestačilo.

Zatím je to zkrátka tak, že liberálně demokratický tábor toho má stále méně v hrsti a Kalouska na střeše. Což pro Fialu a spol. pro poslední rok vládnutí nic optimistického nevěstí. 

Autor je komentátor Hospodářských novin

Petr Honzejk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít