Za posledních 20 let se protipovodňová opatření výrazně zlepšila, zdůrazňuje ředitel Povodí Vltavy
Česko se podobně jako sousední státy chystá na extrémní srážky. Je na zvýšené průtoky řek připravena Vltavská kaskáda? A jakou roli bude hrát vítr, který podle výstrah může dosahovat rychlosti až 100 km/h? „Při takovém větru hrozí vývraty stromů, hrozí sesuvy, takže pak je opravdu namístě výstraha nechodit do lesa, nechodit moc do parků a kolem stromů,“ říká generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.
Extrémní povodňové ohrožení platí pro celou Moravu a Slezsko, Vysočinu, východní, jižní a severní Čechy, ale podle aktuální výstrahy se na velkou vodu musí připravit i Praha a většina Středočeského kraje. Znamená to, že Vltavská kaskáda vodu určitě nezadrží?
Takto tu otázku nelze úplně položit, protože Vltavská kaskáda není soustava vodních děl, která by primárně měla sloužit k zadržení povodní. Je to soustava víceúčelových vodních děl a paradoxně, byť se bavíme v období povodní, je jejím hlavním účelem nadlepšování průtoků v období sucha.
Opatření jsou situovaná opravdu do míst, kde jsou povodně často. Zapojena už mnohá byla, zejména při povodni v roce 2013, poznamenává generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala
A historicky byla projektována jako energetická soustava, vysloveně prioritně za účelem výroby elektrické energie. Ale dřív, než k té výstavbě došlo, už se to stalo formou víceúčelových nádrží. Takže ty jejich hlavní účely jsou nadlepšování průtoků, akumulace vody, energetika, ochrana před povodněmi, rekreační rybolov…
Jeden z těch účelů je pak přímo ochrana před povodněmi, ale ona dokáže napomoci do úrovně patnácti- až dvacetileté povodně. Čili v celkovém kontextu toho povodí je to významný prvek, který dokáže snížit negativní účinky významných povodní, které jdou po Vltavě nebo po vodních tocích, které se nám potom dostanou do Orlíka.
Samozřejmě vzhledem k jejímu objemu – a tím se dostáváme k Orlické nádrži, což je naše největší nádrž s objemem 716 milionů m³ – má velký význam i z hlediska různých manipulací. Zjednodušeně – pokud máme dostatečně vytvořený prostor, tak se nechá odkulminovat Berounka, která nemá žádnou možnost regulace. To samé může být se Sázavou a naopak. Takže je to významný prvek, ale nelze o tom říct, že by nás především chránil.
Vltava má v Praze kulminovat v noci ze soboty na neděli. Hladina se podle odhadů zvedne o 60 až 80 cm a průtok nemá výrazně překročit druhý povodňový stupeň, tedy 1000 m3 za vteřinu. Jestli je to pravda, což by ostatně měla být, protože to jsou zprávy z magistrátu, tak to nezní nijak zvlášť dramaticky – nebo ano?
Jestli je to pravda v dané chvíli, nedokážu potvrdit. Vidíte, že ty předpovědi, které doposud dostáváme, se nám velmi liší. Liší se i v průběhu jednoho dne. Takže aktuální situace je taková, že jsme dnes odpoledne od tří hodin zvýšili odtok z Vltavské kaskády na 450 m³ za sekundu, v Praze tak bude dosažen první povodňový stupeň. A podle toho, jaký bude vývoj na Sázavě a jaký bude vývoj na Berounce, budeme samozřejmě regulovat i tyto věci.
„Na Sázavu jsme dneska v sedm hodin ráno měli předpověď, že kulminace bude v neděli o objemu 220 m³ za sekundu. A v deset hodin už to bylo 700 m³.“
Když půjdu o dva tři dny zpátky, tak byly předpovědi takové, že jsme se domnívali, že nedosáhneme ani těch 1000 m³ za sekundu v Praze, dneska je situace jiná. Řekl bych, že to tak může být, ale vzhledem k tomu, že se ty předpovědi opravdu výrazně mění, tak to nechci úplně potvrdit.
Problém je v tom, že když vezmeme Sázavu i Berounku, které neumíme žádným způsobem regulovat, tak na Sázavu jsme dneska v sedm hodin ráno měli předpověď, že kulminace bude v neděli o objemu 220 m³ za sekundu. A v deset hodin už to bylo 700 m³.
Čili vidíte, jak jsou to významné rozdíly, a to do toho musíme všechno započítávat, bilančně posuzovat. Takže je předčasné si říct, kdy to skončí. Povodeň je přírodní jev, neumíme ji zabránit. Můžeme dělat taková opatření, kterými snížíme její negativní dopady.
Roli sehraje i vítr
Na co se vlastně máme připravit? Při záplavách v roce 2002 protékalo Vltavou v Českých Budějovicích více než 1300 m³ vody za vteřinu. Podle odhadů to letos má být zhruba polovina. Dá se z toho usoudit, že povodně mohou být, řekněme, poloviční?
Úplně takto bych tu zkratku neudělal. Je pravda, že aktuální informace, co se týká Českých Budějovic, je, že by průtok mohl dosáhnout kolem nějakých 550 m³ za sekundu. Ale ono to všechno vychází z toho, co je příčinou té povodně.
Když se podíváte na povodeň z roku 2002, ta byla taková, že ta voda šla přes hráz, teď máme hlášenou podobnou předpověď, ale ten průtok je nižší, čili i objem povodně je nižší.
25:42
Meteorolog Žák: Povodním se nevyhneme. Po deštích nás čeká babí léto
Číst článek
A ta povodeň 2002 se vyznačovala tím, že měla dvě vlny. V první vlně spadly srážky především v Novohradských horách a došlo postupně k tomu, že se nasytilo povodí. Druhá vlna padla v Novohradských horách a na Šumavě a zasytily se i ty drobné vodní toky a potom byl hrozně rychlý odtok a to všechno šlo do Vltavy, potom do Orlické nádrže jak z levostranných, tak pravostranných přítoků.
Musím říct, že když jsme seděli na jednání povodňové komise Jihočeského kraje předevčírem, tak ty předpovědi byly takové, že jsme řešili víceméně pouze otázku toho, že ten hlavní přítok, který tam půjde, bude z oblasti Novohradských hor. A najednou se ta předpověď do druhého dne i tady výrazně změnila a dostalo se to k tomu, že predikce srážek byla najednou i na Šumavu. Tím pádem jsme se dostávali najednou i na levostranné přítoky, což je výrazně jiná situace.
Ten vytvořený volný prostor v lipenské nádrži nám pomáhá teď v tom, že i ten velký objem, který je více než 60 milionů kubíků, dokážeme transformovat z jejího povodí a neustále odpouštět pouze 20 m³ za sekundu. Čili potom se nezhoršuje situace v mezipovodí a dál.
„Stát tady není od toho, aby zajišťoval každému ochranu před povodněmi, ale naopak vytváří podmínky a napomáhá samosprávám, aby něco vybudovaly.“
Takže včera jsme se dohodli na komisi v Českých Budějovicích zahájit výstavbu protipovodňových opatření. Je tady i spousta jiných věcí, protože najednou se vám můžou objevit i přítoky, spadne to malinko jinde. Je hlášena i velká předpověď, kdy od dnešního dne je výstraha na vítr, který může dosahovat až 100 km/h.
Bude to hrát roli z vašeho pohledu?
Hraje to roli z našeho pohledu ve dvou aspektech. První je, že to může sehrát roli v tom, že srážky spadnou o malinko někde jinde, než se předpovídalo, může to být pro nějaké území pozitivní, může to být pro nějaké území negativní a ještě tu situaci zhoršit.
A ten druhý aspekt je ten, který máme asi všichni blíž, že ve chvíli, kdy ty srážky trvají dlouho, to území, ta půda je podmáčená, zejména podél vodních toků… A samozřejmě při takovém větru hrozí vývraty stromů, hrozí sesuvy, takže pak je opravdu namístě výstraha nechodit do lesa, nechodit moc do parků a kolem těchto stromů, protože víme, že to je velký problém.
52 protipovodňových opatření
Jak se za posledních 20 let zlepšila protipovodňová opatření, do kterých se, myslím, značně investovalo?
Zlepšila se výrazným způsobem. Ten impulz byly povodně v roce 1997 na Moravě, protože to byly opravdu výrazné povodně, a hned krátce nato následovaly povodně v roce 2002. V té době stát přistoupil k tomu, že prostřednictvím resortu ministerstva zemědělství vytvořil programové financování, tzv. podporu prevence před povodněmi, kdy v podstatě napomáhal obcím, městům k tomu, aby si mohla vybudovat protipovodňová opatření.
Hejtman Grolich: Do Jihomoravského kraje nateče voda z Jeseníků. Budeme mít čas se připravit
Číst článek
A tam je nutné říci k tomu to – vím, že se to těžko říká v době, kdy ty povodně máme za dveřmi –, že ochranu před povodněmi nese každá fyzická a právnická osoba. Stát tady není od toho, aby zajišťoval každému ochranu před povodněmi, ale naopak vytváří podmínky a napomáhá samosprávám, aby něco vybudovaly.
A když zůstanu tedy v našem povodí, tak v povodí Vltavy se od roku 2002 vybudovalo nějakých 52 protipovodňových opatření v hodnotě více než čtyř miliard korun. Ochráníme více než 140 tisíc obyvatel a některé stavby, jako třeba protipovodňové opatření na Orlické nádrži, výstavba nového doplňkového bezpečnostního přelivu, jsou ještě rozestavěné.
Musím říct, že ta opatření jsou situovaná do míst, kde povodně jsou často. Zapojena už mnohá byla, zejména při povodni v roce 2013, a jak jsem zmiňoval, že třeba v Českých Budějovicích už bylo aktivováno, tak se připravují i mnohé další v rámci Jihočeského kraje na vodním toku, ale nejenom tam. Takto to můžu teď aplikovat na celé naše území.
Nakolik se za poslední dvě dekády zlepšil varovný a hlásný systém? Je u povodní z dlouhotrvajících dešťů předpověď snazší než u přívalových srážek? A proč není možné regulovat Sázavu? Poslechněte si celý rozhovor.
