Kauza, kterou už samozřejmě řeší policie, vyvolává řadu znepokojivých otázek. Ty nejpodstatnější asi zní: Kde se takové chování u části mladé generace bere? Je chyba jenom u jednotlivců nebo jde o širší problém? A kam to celé může vést?

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Honzejk: Poděkování hajlujícím influencerkám

Je samozřejmě možné že influencerka Hana Gelnarová, známá z Clash of Stars nebo ze soutěže Survivor má skutečně sympatie k nacismu. Ovšem rychlost, s jakou po negativní reakci video smazala a začala tvrdit, že vlastně vůbec nevěděla, co dělá, to prakticky vylučuje.

Není jí samozřejmě možné věřit, že by nevěděla, co zdvižená pravice znamená, to je opravdu hloupoučká výmluva. Spíše to vypadá, že jí na hajlování původně nepřišlo v současném kontextu už nic závadného.

Tuhle hypotézu, kterou hned vysvětlím, podporuje i reakce druhé influencerky – Anity Bittnerové, která se vyjádřila v duchu – „přece se nebudeme hroutit z toho, že si dneska někdo zahajluje, no ne?!“

Poznání vlastní historie

Moje hypotéza je tato: Pro část nynějších mladých lidí jsou nacismus, hrůzy holocaustu a druhé světové války událostmi šerého dávnověku. Jde v jejich vnímání o dobu tak vzdálenou, že si nedovedou představit, že by její události mohly mít jakoukoli vazbu na současnost.

A tak z ní s klidem vytahují artefakty, například hajlování, a pokud je za to někdo oprávněně sjede, připadá jim to podobné, jako by se někdo pohoršoval nad pálením čarodějnic 30. dubna, nebo jako nad turnajem v historickém šermu.

Netýká se to samozřejmě zdaleka všech mladých lidi, nemusí jít ani o většinu. Ale pokud takové vnímání, nebo spíše nevnímání historie naznačuje chování influencerek, které mají právě mezi mladými statisíce sledujících a fanoušků, tak to zřejmě úplně menšinový fenomén nebude.

Čím to je? První, co člověka napadne, je selhání školství. To naše sice dokáže předat informaci, ale nikoli v kontextu. V tomto případě sice zazní informace o nacismu, šesti milionech obětí holocastu a tak dále.

Ale málokde se už učitelé zabývají tím, jak vysvětit příčiny hrůz, mechanismy, jak je možné zfanatizovat nejen jednotlivce, ale i celé národy. To klíčové, tedy skutečnost, že nikdy není vyloučeno, aby se podobné hrůzy opakovaly, naše školství předat neumí. Informace tak zůstává mrtvou informací, nestává se z ní poznání.

To pak vede nejen k vnějškovým úkazům jako hajlování nevzdělaných influencerek. Ale i k něčemu mnohem hlubšímu a děsivějšímu. A sice k tomu, že ze společnosti se postupně vytrácí citlivost vůči jevům, které představují zárodky možné variace na události, které se v Evropě rozběhly před sto lety. Vůči projevům autoritářství, rasismu, xenofobie, pošilhávání po vládě pevné ruky, latentním sympatiím k východním režimům a tak dále.

Je to otřepané, ale pravdivé: Pokud společnost nezná svoji historii, je odsouzena ji opakovat. A to je přesně to, co nyní začíná hrozit.

Nakonec bychom možná měli hajlujícím influencerkám paradoxně poděkovat. Svým chováním přitáhly k tématu pozornost mladé generace. Nejenže už nikdo nebude moci tvrdit, že neví, co zdvižená pravice znamená.

Ale hlavně snad více mladých lidí začne přemýšlet v kontextu a dopracuje se k tomu, co jim škola nedokázala předat – že tady existují nebezpečí pro jejich vlastní svobodu, která stojí za to identifikovat. A aktivně jim, nejen ve svém okolí, ale především u voleb bránit. Občas si sice už nějaké rekreačně hajlující osoby troufnou  kandidovat a mají i úspěch. Ale čas říci jim velké „ne“ naštěstí ještě je.

Autor je komentátor Hospodářských novin.

Petr Honzejk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít