Vesnice bez pošty, hospody a teď i obchodu
Počty ztrátových prodejen na vesnicích raketově rostou. Jen skupina COOP prý provozuje třetinu obchodů ve ztrátě, tedy reálně asi tisícovku. A ty mohou brzo skončit.
Rozjela se tak debata o tom, zda by obec, kraj či stát neměl vesnické krámy podporovat. Ale to je jen velmi dílčí debata. Celkově jde především o to, že z české vesnice mizí jedna instituce za druhou, což je tristní.
Není málo vesnic, kde déle sloužící starosta nejprve zavřel malotřídku někdy na přelomu století, když nebylo dost žáků. Pak odešla pošta, jejíž provoz se nevyplácel. Následně skončila hospoda, ať už před zavedením elektronické evidence tržeb či až po ní. A nyní je ve hře poslední instituce, kde se lidé ještě mohli potkat – místní obchod.
Nechtěný návrat před Listopad
V 90. letech by bylo naprosto nepřijatelné, kdyby někdo lobboval za státní dotování soukromého prodeje rohlíků a mléka na vesnicích. Jenže dnes je vše jinak. Ministerstvo zemědělství už podporuje pojízdné prodejny. A nyní se debatuje o stovkách milionů, které by stát mohl dát na podporu lokálních prodejen.
Zní to možná zle, ale život zmiňovaného modelového starosty se už vlastně moc neliší od jeho předchůdce za komunismu. Ten se také staral o to, jaké má účty místní Jednota, a kontroloval, jak si stojí státní hospoda.
Mnoho starostů od zavedení EET a protikuřáckého zákona přemýšlí, jak podpořit místní restaurace, aby nezavřely a neskončil tak večerní život na vesnici. Někdo platí za hospodu nájem, jiný nabídne hospodě bezúplatně dolní patro obecního úřadu.
Některé vesnice už přispívají desítky tisíc na provoz místních obchodů soukromníkovi, aby obyvatelé pro vše nejezdili auty do nejbližšího supermarketu na okraji nejbližšího velkého města.
Jedna rána za druhou
Pro starosty je to ale dosti úmorný boj. Těch institucí, které se chtějí stahovat z českých a moravských vesnic, je prostě příliš moc. Naposledy starosty do mdlob přivedla Česká pošta. Hádka o to, kolik ztrátových poboček musí pošta v republice provozovat, je už letitá. Ale nyní pošta vymyslela, že by třetina poboček nemusela být otevřená každý den.
Za 20 let zmizela z malých obcí třetina obchodů. Kraje řeší, jak ztrátové prodejny zachránit
Číst článek
Ekonomicky to má samozřejmě logiku. Ale opět jsme u onoho sociálního aspektu. Jaký zůstane společenský život v obci, když hospoda je zrušená, obchod také, škola už roky není a pošta má zavřeno?
Udržet vesnice při životě
Eroze vesnického života v Čechách rozhodně není téma, které by mohl vyřešit jeden starosta, jeden kraj či jedno ministerstvo. Stát by měl mít jasnou strategii, jak společenský život v obcích udržet a zároveň vše nedržet jen prostřednictvím nákladných dotací soukromníkům. To by zadusilo jakýkoliv zdravý apetit obchodníků otevřít vedle dotované prodejny či hospody ještě jednu konkurenční a třeba i lepší.
Žádné jednoduché řešení po ruce samozřejmě není. Ale jen nečinně přihlížet k tomu, jak se česká vesnice stává bezmocným přívěškem nejbližších větších měst, by bylo velmi krátkozraké.
Bitva o AI mezi miliardáři teprve začala
Tereza Zavadilová
Podzimní konec Markéty Pekarové Adamové ve vysoké politice
Petr Hartman
Katastrofa? Každý nám přece může závidět
Petr Holub
Arogantní katolické špičky konají medvědí službu samotné víře
Lukáš Jelínek