Na Ukrajině se už vede i íránsko-izraelská válka
Moskva a její přátelé někdy tvrdí, že Spojené státy vedou na Ukrajině zástupnou válku proti Rusku. Jisté je, že Putin právě udělal z Ukrajiny náhradní bojiště íránské války s Izraelem. Jde tu samozřejmě o íránské dodávky dronů, a nyní i raket používaných proti ukrajinským městům, tvrdí v komentáři Jan Fingerland.
O používání íránských dronů ruskou armádou se mluví už několik týdnů, ať už průzkumných, nebo bojových. Rusové totiž své zásoby spotřebovali a nejsou schopni vyrábět dostatečné množství nových.
Íránci se výrobou a vývojem dronů už nějakou dobu zabývají a na Ukrajině údajně působí i jejich instruktoři, kteří školí ruské vojáky. Právě v posledních dnech zintenzivnilo používání sebevražedných dronů.
Před několika dny se spekulovalo, že Rusko ustalo s ostřelováním ukrajinských měst raketami, protože spotřebovalo zásoby. Opět se opakoval podobný scénář, protože pravděpodobně bude používat dodávky z Íránu.
Přítel na telefonu
Teherán se na vývoj dalekonosných vojenských střel dlouhodobě soustředí. Je to součást jeho zbrojní strategie, která před rozvojem letectva dává přednost právě raketám. Pokud možno takovým, které doletí do Saúdské Arábie, nebo ještě lépe do Izraele, případně až do Evropy.
Teherán tyto dodávky popírá, což může mít důvod v tom, že tím by podstatně porušil principy dohody o svém jaderném programu. Oddálil by tak mimo jiné zrušení sankcí, které ho připravují o velké zisky, a ty by se mu v období velké veřejné nespokojenosti hodily.
A pak je tu Izrael, který je tradičně předmětem íránských výhrůžek raketami, ať už odpálenými z Íránu, anebo spíše z Libanonu prostřednictvím klientského hnutí Hizballáh.
Kamikadze drony jsou levné prostředky, které dokáží způsobit velkou škodu, popisuje Jiří Šedivý
Číst článek
Právě izraelská obava z ruské reakce vedla Jeruzalém k tomu, aby Ukrajinu Jeruzalém přímo vojensky nepodporoval a omezil se na humanitární pomoc, případně verbální odsouzení ruské politiky. Moskva je vojensky přítomná v Sýrii a má možnost Izraeli značně zkomplikovat život. Hned, anebo během příští války s Hizballáhem.
Mezitím na pozici izraelského premiéra vystřídal opatrného Naftali Bennetta Jair Lapid, který byl od počátku k Rusku kritičtější. Přinejmenším stejně důležité bylo, že se do ukrajinské války zapojil Írán a jeho zbraně byly navíc použity při terorizování ukrajinského civilního obyvatelstva, což Lapidovi usnadnilo postupnou proměnu izraelského postoje.
Izrael obrací
Už několik dní se proslýchá, že izraelští experti předali ukrajinským protějškům blíže neurčené informace o fungování a charakteristice íránských dronů, podle některých informací to byly i údaje o pozicích ruských jednotek. Mělo se tak stát prostřednictvím soukromé firmy a detaily si všichni nechávají pro sebe.
Nyní, když Írán možná Rusku dodává i rakety, se okolnosti dále mění a v Izraeli roste vnitropolitický tlak, aby země pomáhala Ukrajině ve vojenské oblasti masivněji a otevřeně.
Sami Ukrajinci mají zájem o izraelskou protivzdušnou obranu, například pro oblast Kyjeva, a na Jeruzalém tlačí i Američané. Izraelcům se zatím tak daleko jít nechce, ale je pravděpodobné, že v příštím období budou Ukrajině pomáhat více než dosud. Částečně i ve vlastním zájmu.
Rusko od minulého týdne zničilo 30 procent ukrajinských elektráren, tvrdí Zelenskyj
Číst článek
Tak jako Íránci upevňují svůj vztah s Ruskem, inkasují peníze a de facto testují své drony a rakety v reálné válce, i Izraelce bude zajímat, jak se íránské drony a rakety chovají v reálném válečném prostředí a zda je možné se proti nim bránit.
Moskva tyto posuny sleduje a ústy místopředsedy Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrije Medveděva varovala Izrael před zhoršením vztahů, což může znamenat cokoli, od represí vůči Židům v Rusku, až po přímou či nepřímou podporu Hizballáhu, který už teď míří na Izrael arzenálem sta tisíc raket.
K ironiím situace patří, že Rusko íránské drony ani střely nepoužívá pro zlepšení své vojenské situace, ale spíše trestá ukrajinské obyvatelstvo, čímž vyčerpává zbytky své důvěryhodnosti u řady váhajících zemí a motivuje západní státy k větší podpoře Ukrajiny, včetně dodávek protiraketových systémů.
Ještě paradoxnější je, že Rusko válku, kterou už nemůže vyhrát, ve snaze ji aspoň prodloužit, ji nezáměrně přetváří na proxy válku nikoli Ruska s Amerikou, ale spíše Íránu a Izraele.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Putinovo čtvrtstoletí u moci
Libor Dvořák
Odlévat kulky, nebo písmena? Známé pohádkové dilema se stává realitou
Lukáš Jelínek
I Fialova vláda nejvíc trpí nepřipraveností na vládnutí
Petr Fischer
Trh s byty 2025. Klid před bouří?
Julie Hrstková