Země se nebyly schopny normálně financovat prodejem dluhopisů na trhu, protože investoři se báli jejich případných bankrotů. Státy PIIGS si vysloužily od ratingových agentur hodnocení někde tak poblíž úrovně afrických diktatur, a zachraňovat je musela Evropská unie, s výjimkou Itálie, která se bez krizové půjčky obešla.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tereza Zavadilová: Žádná periferie Evropy, všichni na jedné lodi

Říkalo se tehdy, že záchranu jihu platí němečtí a trochu francouzští daňoví poplatníci. 

Ale kdeže loňské sněhy jsou. PIIGS jsou minulostí spolu s tím, jak se světem přehnala jiná, tentokrát inflační krize. Ta má skoro opačné vítěze a poražené. 

Mezi zeměmi platícími eurem tentokrát dostalo největší ránu Německo. Má to logiku – inflaci odstartovala energetická krize, když kvůli útoku Ruska na Ukrajinu šel k ledu projekt plynovodu Nordstream 2, který měl do Evropy přes Německo vozit levný ruský plyn.

Geopolitický otřes způsobil prudký růst cen plynu, ropy i elektřiny – a Německo je kvůli vysokému podílu průmyslu na HDP v tomto bodě nejzranitelnější (to samozřejmě platí i pro stejně průmyslové Česko), zároveň přišlo o obchod s Ruskem a částečně i s Čínou. Zato země na jihu Evropy, kde je tepleji a méně průmyslu, se do takových potíží nedostaly.

Rizikem populistická politika

Irsko je výjimečné svou strukturou ekonomiky – zatímco ve finanční krizi jej zničil tehdejší nezvládnutý realitní boom, nyní jej jeho orientace na finanční služby podržela. Zadlužení zemí PIIGS se nijak zázračně nevyřešilo, ale postupně se vylepšuje, což naplňuje investory optimismem a jejich ratingy se vylepšují.

Toto vše má za následek, že ekonomiky jmenovaných dříve problematických zemí porostou podle analýzy Bloombergu v příštím roce rychleji než německá ekonomika.

Prognóza se už nyní odráží na současném vývoji dluhopisů – německý bund byl donedávna považován za nejbezpečnější evropský dluhopis, a to s velkým náskokem. Svou pozici ještě úplně neztratil, ale ten náskok, který proti jižním zemím měl, se letos o dost snížil. 

Německo se potýká s ochlazením průmyslu i nedostatkem zdrojů na investice, včetně těch zelených. Aby se zbytečně nezadlužovalo, Německo má aktivní takzvanou dluhovou brzdu.

Jenže pro investice používá mimorozpočtové fondy a tamní ústavní soud nyní použití peněz z jednoho z fondů zarazil. Vláda řeší, co s tím, protože země peníze potřebuje na ekologický i technologický rozvoj, a musí přepracovat rozpočet.

Francie zas utrácela moc a Evropská komise ji nařídila šetřit – deficit Francie dosahuje úrovně 4,4 procenta, zatímco maastrichtská kritéria dovolují jen tříprocentní schodek. Zadlužení Francie dosáhlo 110 procent HDP, a Maastricht dovoluje 60 procent. Francie má aktuálně horší vývoj svých financí než Itálie, která byla v Evropě roky za nejhoršího. 

Aktuální krize tedy rozdíl mezi neposlušnou periferií Evropy a ukázněným severem poněkud setřela. Stabilitu Evropy tak nyní neohrožuje ekonomika, jako tomu bylo při finanční krizi, ale rizikem je politika, konkrétně populistická, nezodpovědná politika některých členů. 

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz

Tereza Zavadilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít