Sám začátek byl přitom komplikovaný. Dlouho očekávanou podívanou, kterou sestavil režisér Thomas Jolly, bezmála zkazil silný ledový déšť. Začátek průvodu lodí zmoklých sportovců byl zdlouhavý, ale postupně představení bylo stále poutavější.

Přehrát

00:00 / 00:00

Klára Notaro: Radostné olympijské hry

Nevídaným zážitkem byl cválající mechanický kůň po hladině řeky, vlečený trimaranem plujícím pod hladinou. Záhadná stříbrná jezdkyně byla samotná inženýrka Morgane Suquartová, námořní architektka a evropská šampionka v jachtingu, která trimaran vytvořila ve svém ateliéru v Bretani.

Na západu Francie, ve městě Nantes vznikl také fascinující stříbrný kůň symbolizující pohanskou bohyni vytrvalosti Sekvanu, podle které se jmenuje řeka Seina.  

Ve stejné dílně jako kůň se zrodil olympijský oheň, spíš jen iluze ohně, vytvořená z vodní mlhy a světelných paprsků pod balónem vznášejícím se v Tuilerijských zahradách poblíž Louvru.

Dvanáct velmi různých obrazů zahájení přineslo jak pařížský kýčovitý kankán, tak klasickou hudbu, moderní tanec i neuctivou recesi. Každá generace si přišla na své.

Na závěr dlouhého programu vystoupila v hustém dešti hvězda Céline Dionová a dokonale přednesla L’Hymne à l’amour, Ódu na lásku od Edith Piafové.

Nepřízeň počasí jakoby ještě podtrhla výjimečnost vystoupení kanadské divy Céline Dionové, která je dlouhodobě nemocná.

Paříž zasáhlo jakési kouzlo. Kouzlo dobré vůle. Voda v řece se stala najednou průzračně čistou.

Lidé jsou neuvěřitelně milí. Místní, i návštěvníci. Lidé spolu hovoří, o sportu, o svých zemích. Je však jisté, že drahou cestu na olympijské hry si mohou dovolit pouze ti, které netrápí žádný nedostatek, a kteří jsou otevřeni světu. Sportovci mluví o zlatém publiku.

Zaměstnanci metra a jejich početné posily jsou přívětiví, a městská doprava funguje, jak má.

Po obvykle beznadějně ucpané okružní dálnici kolem Paříže zvané Périphérique se jede plynule, a to i přesto, že jeden pruh je nyní rezervovaný pouze pro olympioniky. Veškeré pesimistické prognózy ohledně olympijských her, vycházející zejména ze strany krajní pravice a levice, naštěstí nevyšly.

Sportoviště svědomitě střeží zaměstnanci soukromých ochranek a andělsky se usmívající po zuby ozbrojená policie.

45 000 dobrovolníků pomáhá hladkému průběhu her. Na všech nádražích, poblíž sportovišť a jiných frekventovaných míst laskaví lidé, studenti, pracující i důchodci ukazují, kudy se má jít, dávají dobré rady a dodávají pocit bezpečí. O tuto bezplatnou, ale prestižní funkci se ucházelo víc než 300 000 lidí.

Zázrakem je, že se uklidnila politická situace. To bylo přání prezidenta Macrona, aby znesvářené politické strany uzavřely po dobu her příměří.

Ale skvělá atmosféra olympijských her je daná výbornou přípravnou prací olympijského výboru, v jehož čele stojí bývalý olympijský vítěz kanoista Tony Estanguet.

Klára Notaro Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít