Řekli jsme mu jen, ať se nešetří na závěr. Je vidět, že poslechl, říká otec olympijského vítěze Fuksy
Kanoista Martin Fuksa dosáhl na zlatou olympijskou medaili při své třetí olympijské účasti. Český reprezentant ovládl v Paříži závod na kilometrové trati a přitom poslední metry nejel úplně naplno. „Ten závod je taková ošemetná věc. Dokud nejste v cíli, nevíte, co se může stát. Stačí malé zaškobrtnutí a může to být úplně něco jiného,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál otec a trenér kanoisty Petr Fuksa.
Martin Fuksa už řekl, že jste se stačili krátce po závodě obejmout. Co si tak člověk stačí říct a co všechno mu běží hlavou?
V první řadě, že máme doma olympijského vítěze.
Máme doma olympijského vítěze. To byl sen celého Fuksič týmu, raduje se Petr Fuksa
To byl sen celé naší rodiny a celého Fuksič týmu, všichni, co s námi spolupracují, mají zásluhu a všem moc děkuji, že nás dotáhli na to jeho vítězství a on si tu medaili mohl pověsit na krk.
A teď už to snad můžeme říct. Byl Martin Fuksa před závodem nervózní?
Já osobně si myslím, že Martin Fuksa konečně na olympiádě nebyl před závodem nervózní. Co se týkalo Ria, Tokia, tak tam ta nervozita byla. Ale od té doby, co se mu narodila dcera Emily, se úplně změnil a tuto olympiádu si vlastně užíval od příjezdu do Paříže až do teď.
Martin se do čela závodu posunul prakticky hned po startu. Kdy jste si říkal, že teď už to dobře dopadne?
Ten závod je taková ošemetná věc. Dokud nejste v cíli, nevíte, co se může stát. Stačí malé zaškobrtnutí a může to být úplně něco jiného.
Já jsem tomu věřil, až když byl v cíli.
A nebáli jste se, když před koncem, jak on sám říká, dokonce zvolnil, aby si ten dojezd užil co nejdéle?
To už ne, to už je v jeho hlavě. A to on už si dokáže pohlídat.
Rychlostní kanoista Martin Fuksa má zlato. Na kilometrové trati nedal soupeřům šanci
Číst článek
A vy jste z toho nebyli nervózní, v hledišti?
Já hodně a děda určitě taky.
Měli jste pro ten závod nějakou danou taktiku? Třeba právě to, že zkusí jet na čele hned od startu?
Říkali jsme mu jenom, ať si to nenechá ujet, ať to nenechá na závěr, jako to v sezoně dělal. Je vidět, že poslechl a jel podle svojí hlavy a takhle to má vypadat.
Byl velký problém, že se jelo semifinále a finále v jeden den?
V jeden den to ještě jde, ale dvě hodiny po sobě je to hodně náročné. Je to kilometrová trať, která trvá necelé čtyři minuty a na tu regeneraci je míň času. Ale všichni to měli stejné, takže žádný jiný rozdíl mezi tím není.
Vy jste určitě i jako trenér jízdu sledoval ostřížím zrakem. Bylo tam nějaké místo, kdy jste si říkal „to byla chyba“ nebo „tohle nedělej“?
Když projížděl pětistovku za 1:48, což je hodně rychlé, tak se jezdí skoro pětistovka, tak jsem si říkal, jestli to nepřepískl trošku.
Ale když jsem potom viděl, jak pokračuje a potom ještě v tom závěru, tak jsem říkal, tak to už je paráda. Ale modlil jsem se potom už za každý metr, ať to dobře dopadne.
Po těch letech je to hodně emotivní, říká kanoista Martin Fuksa po zisku zlaté olympijské medaile
Číst článek
Nakonec to tedy byla dokonalá jízda?
Byl to dokonalý den D.
Viděl jste ho jet takto někdy předtím?
Takhle právě on umí jezdit. Proto mě mrzí, že jsme si nepřivezli ještě medaili z Tokia a z Ria.
V čem byl nyní Martin lepší než jeho soupeři? Bylo to v té psychice anebo i v technice, v síle? Jak jste viděl soupeře?
Hrozně velkou roli hraje hlava a myslím si, že on je právě celou Paříž úplně vyrovnaný, bezvadný.
Nespíme v olympijský vesnici, spíme v baráčku, kde má klid, kde nevidí všechny, kteří už slaví, okolo sebe. Má tam na to klid. Dokázal se připravit na tento závod, na které se vlastně připravoval tři roky a dokázat to zúročit. A jsme za to všichni hrozně šťastní.
Teď už slavit může, ať už v baráčku, nebo v olympijské vesnici či v Českém domě. Už máte plán oslav?
Jasně, teď se tady pěkně v našem domečku trošinku najíme a odjíždíme do vesnice a potom do olympijského domu.
2:23
‚Jsme rádi, že jsme do toho dali všechno.‘ Bratry Fuksovy těší, že si od Tokia o jednu příčku polepšili
Číst článek
Martin Fuksa má z mistrovství světa tři zlaté, stříbrnou i bronzovou, teď zlato z olympiády. Jaká bude ta další motivace, proč jezdit dál?
Jeho to baví. Myslím, že on u toho bude tak dlouho, dokud ho někdo neporazí.
Myslíte si, že bude i další olympiáda?
Chtěl bych, aby byla.
Vy jste sám mluvil o Fuksič týmu. Vy jste v tom týmu ještě s vaším tatínkem, s Martinovým dědečkem. Můžete nechat nahlédnout do toho, jak trénujete, jak si rozdělujete úlohy v tom týmu?
Většinou je to tak, že když já ho mám někdy plné zuby, tak si ho vezme na starost dědeček.
Když jsme spolu dost často na soustředěních sami, tak jsme přeci jenom takoví dva kohouti na jednom smetišti – to nikdy nedělá dobře a tak si někdy potřebujeme od sebe odpočinout a v tom nás zachrání právě náš děda.
