Severní Korea především už od roku 2023 dodává do Ruska zbraně, zejména dělostřeleckou munici, ale i balistické střely a další zboží. Bylo to tehdy ze strany Ruska nepřímé přiznání, že už nemá dostatečné kapacity na to, aby udrželo dosavadní podobu války v chodu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Fingerland: Rádio Jeravan hlásí přesun Kremlu do Pchjongjangu

Zaplaceno podle spekulací dostala Severní Korea zejména potravinami. Severní Korea také už před dvěma lety uznala nezávislost Luhanské a Doněcké republiky, které před tím Rusko obsadilo.

Setkání vůdců

K největšímu obratu v tomto směru pravděpodobně došlo letos v létě, po červnovém summitu Vladimira Putina se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, prvním podobným setkáním po téměř čtvrt století. Od té doby se skoro každý týden objevuje celá řada zpráv nebo nepotvrzených spekulací o dalších formách spolupráce.

Například že do dvou odtržených republik Severokorejci posílají své stavební a ženijní čety. Což znamená mnohem přímější angažovanost v rusko-ukrajinské válce, než jakou demonstrují jiní spojenci Ruska, Čína a Írán, ale také to svědčí o tom, že Rusko momentálně nemá kapacity na to, aby samo do východoukrajinských oblastí poslalo vlastní lidi.

Spekulovalo se i o tom, že Severní Korea bude posílat na frontu své vojáky. Rozhodně platí, že i velení severokorejské armády zajímají o zkušenosti z reálného nasazení svých i jiných zbraní v podmínkách současné války.

Kyjev v reakci na proruské kroky KLDR přerušil vzájemné diplomatické styky. Jenže rusko-severokorejská spolupráce vyvolává ještě mnohem výraznější diplomatické pnutí v jiných ohledech.

Tento vývoj pozoruje znepokojeně Čínská lidová republika, dosud hlavní patron Pchjongjangu. Číně je jasné, že se tím Kim Čong-un snaží od jejího vlivu emancipovat. Pekingu to nemusí vyhovovat, stejně jako mu pravděpodobně vadí další věci, totiž další vývoj na Korejském poloostrově.

Daleko od Moskvy

Dodávky severokorejských zbraní na bojiště v Evropě vedly představitele Jižní Koreje k varování, že začnou zbrojně podporovat Ukrajinu, což se zatím nedělo.

Korejská republika je přitom velmi významný producent pokročilých zbraní. Mimo jiné se podílí na vyzbrojování polské armády právě v souvislosti s pocitem ohrožení z Ruska.

Pokud by začala Jižní Korea vyzbrojovat Ukrajinu, vzrostlo by dále napětí na samotném Korejském poloostrově. Ani to Číně nevyhovuje. Stejně jako ruská varování, že začnou vojensky podporovat KLDR, pokud neustane západní zbrojní podpora Kyjevu. Také se zdá, že Peking, který nikdy Moskvě nepomáhal tak, jak možná Putin doufal, od podpory Ruska spíše ustupuje.

Jednou z posledních zpráv byla víkendová zkouška nových severokorejských sebevražedných dronů, které se nápadně podobají těm, které vyrábí, a do Ruska dodává Íránská islámská republika. Válka zesílila i už déle trvající spolupráci Teheránu s Pchjongjangem. Nedá se vyloučit, že KLDR bude drony také dodávat Moskvě. Současně tím posílí svou schopnost ohrozit Jižní Koreu.

Rusko se tak stále více opírá o Írán a Severní Koreu. Tím posiluje tento protizápadní blok, a válka proti Ukrajině vypadá stále více i jako jeden z horkých projevů tohoto konfliktu, jenž probíhá v různých podobách i v jiných částech světa.

Jenže z hlediska Ruska spolupráce se státy na okraji znamená přiznání, že „normální přátelé“ došli, a i Moskva se ocitla na periferii.

Pro někdejší supervelmoc to je trochu hořké přiznání. A pro strategičtěji uvažující lidi v Moskvě možná znamená podnět k úvahám, jak z této šlamastyky začít nějak couvat.  

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít