Co bylo kdysi myšleno jako výjimečné nebo přechodné řešení pro mimořádné situace, se jednu dobu stalo v Německu téměř normou. Velké koalice zevšedněly, čím déle trvaly, tím větší potíže činilo oběma stranám se od sebe odlišit. Takže voliči buď k volbám přestávali chodit, anebo volili strany nabízející jednoduchá řešení.

Přehrát

00:00 / 00:00

Robert Schuster: V Dolním Sasku skončila poslední velká koalice v Německu

Z toho nyní v Dolním Sasku těžila protimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Velmi dobrého výsledku se jí podařilo dosáhnout navzdory nejrůznějším interním problémům a skandálům. U voličů dokázala zabodovat mimo jiné požadavkem na ukončení protiruských sankcí, otevření ruských plynovodů, které by mohly do Německa zase přivádět levný plyn.

Velké koalice ovšem nenahrávají pouze populistům, jak ukázal historicky nejlepší výsledek strany Zelených v Dolním Sasku. Přesto, že strana, jejíž lídr Robert Habeck je německým ministrem hospodářství, to kvůli vysokým cenám energií aktuálně schytává ze všech směrů.

Pochybnosti o Scholzově vládě

Druhý poznatek dolnosaských voleb by se možná dal shrnout slovy, že když dva dělají totéž, nemusí to být totéž. Jestliže Zeleným jejich účast ve spolkové vládě zjevně neuškodila, liberálním Svobodným demokratům zbyly akorát oči pro pláč. Do zemského sněmu v Hannoveru se totiž vůbec nedostali.

Zjevně doplatili na přílišné kompromisy, jež museli skousnout v celostátní vládě. Jejich šéf Christian Lindner sice vede klíčové ministerstvo financí. Při každé příležitosti slibuje, že doba velkých schodků v dohledné době skončí, Německo se opět vrátí k rozpočtové disciplíně v podobě dluhové brzdy.

Ve skutečnosti ale Lindner souhlasí se stále novým zadlužováním a ustupuje jak Zeleným, tak i sociálním demokratům kancléře Olafa Scholze. Příznivci liberálů, kteří je kdysi volili právě kvůli jejich představám o šetrném státu, se od nich ve velkém odvracejí. Od chvíle, co loni v prosinci vstoupili do Scholzovy koalice, ukazuje u nich křivka popularity pouze jedním směrem, a to sice dolů.

Třetí ponaučení z dolnosaských voleb si odnesli křesťanští demokraté. Nejenom, že se jim nepodařilo porazit oblíbeného sociálnědemokratického premiéra, ale ještě ztratili hlasy a skončí v opozici. Zjevně nedokázali proměnit regionální volby v referendum o spolkové vládě. A to přesto, že vzhledem k válce na Ukrajině a s tím souvisejícími problémy, jako jsou vysoké ceny energií, byla velká celoněmecká témata tentokrát v kampani přítomna daleko silněji, než bývá u zemských voleb zvykem.

Navíc Scholzův kabinet, který Německu vládne už téměř rok, budí stále nové pochybnosti, zda své úkoly zvládá. Lídr křesťanských demokratů Friedrich Merz sice dennodenně vládu tepe a už několikrát ji přinutil, že musela změnit své postoje přistoupit na jeho argumenty. Přesto ale voliči očividně nevnímají Merze jako politika, jenž by mohl se svým týmem Scholzovu vládu okamžitě nahradit tak, že by to bylo vnímáno jako skutečná změna k lepšímu.

Autor je komentátor Lidových novin

Robert Schuster Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít