Pro pořádek připomeňme, že ta odnesla na 50 milionů lidských životů, třiapůlkrát víc než sama světová válka, v té době oprávněně považovaná za nejkrvavější v lidských dějinách.

Také před oním stoletím se vedly spory o to, co je správnější: zachraňovat lidské životy, anebo národní hospodářství. Dokonce i tam, kde obyvatelstvo ukázněně respektuje svérázné domácí vězení s občasnými vycházkami, se stále zvučněji (a to i u nás) ozývají hlasy nespokojenců, kteří soudí, že přece nemůžeme věčně trčet doma a čekat na vakcínu – to bychom se dočkali nanejvýš tak žebrácké hole!

Odpověď na toto dilema v posledních týdnech hledali američtí vědci, kteří obrátili pozornost právě na 100 let starou tragédii jménem španělská chřipka, která v mnoha ohledech opravdu připomíná současnou koronavirovou pohromu (byť byla evidentně mnohem tvrdší), a především připomínají, že nákazou tenkrát tak či onak prošel skoro každý třetí obyvatel planety Země.

Co se dělo pak? Odpovědí v roce 1918 se stejně jako dnes staly izolace, karanténa, roušky či zavřené obchody, úřady a průmyslové podniky. Stejně jako dnes přišel někdo s tvrdými opatřeními dřív a někdo později. Zajímavé je ovšem finále tohoto rozdílného přístupu – ukázalo se, že ti, kdo nezachraňovali ekonomiku, ale lidské životy, nakonec slavili úspěch.

Zpočátku na tom byli všichni stejně špatně, ale návrat k normálnímu stavu byl posléze mnohem jednodušší a rychlejší tam, kde okamžitě vyhlásili karanténu, omezili kontakty mezi lidmi a zpřísnili hygienické požadavky.

Jak tvrdí ekonomičtí experti slavného Massachusetts Institute of Technology, „tam, kde přísná opatření zavedli hned, nebyl hospodářský pokles o nic větší než jinde, zato obnova hospodářství po skončení pandemie byla rychlejší a snazší; navíc se ukázalo, že přísná karanténa nejen snižuje úmrtnost, ale jednoznačně zmírňuje nepříznivé ekonomické následky pandemie“.

Hloubku nadcházejícího současného ekonomického propadu samozřejmě zatím nedokáže předpovědět nikdo, ale pro srovnání ještě jednou k důsledkům španělské chřipky: ta v kritickém období srazila výkon amerického hospodářství průměrně o 18 %, avšak nebýt velmi tvrdé karantény, bylo by všechno ještě mnohem a mnohem horší, soudí američtí odborníci.

Což je pro nás a vlastně celý současný svět jistě přinejmenším námět k zamyšlení.

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít