Porazit Babiše a zabránit vládě Hradu může jen sjednocená opozice
Ústavní krize, kterou dál rozdmýchává prezident za bezradného přihlížení premiéra, dál žene sociální demokraty k odchodu z vlády. Co ale z takového vývoje, který donutí Andreje Babiše opřít se jen a pouze o hlasy komunistů a Okamurovy SPD, vyplývá pro demokratickou opozici?
Před ODS, KDU-ČSL, STAN, TOP 09 a Piráty staví prezident, podkopávající ústavní pilíře i instituce demokratického státu, jediný úkol: spojit síly před parlamentními volbami do společného volebního uskupení.
Senát bojuje s větrnými mlýny
Číst článek
Ještě pořád to zní jako nemístná utopie.
Jak by mohli lidovci zapomenout Miroslavu Kalouskovi, že ze strany odešel a založil s Karlem Schwarzenbergem TOP 09? A jak lidé z TOP 09 definitivně překousnou, že je Starostové a nezávislí bez skrupulí opustili před volbami v roce 2017? A co si počnou Starostové s traumatem z lidovců, kteří cukli ze společné koalice v okamžiku, kdy v ulicích visely idylické billboardy s Bělobrádkem a Gazdíkem?
Jenže to všechno se odehrávalo v dobách, kdy v sázce byla „pouze“ budoucí vláda. Nyní se blížíme do situace, kdy v příštích volbách může jít o samotnou povahu politického režimu.
Lépe než opozice to teď vycítila probuzená občanská společnost. A statisíce lidí na náměstích a pláních jsou nejen protestem vůči mocenskému duopolu Zeman – Babiš, ale také vyvažováním slabin opozice a výzvou, aby vytvořila sílu schopnou porazit hnutí ANO ve volbách.
Vláda bez ČSSD? Podle Filipa by nemusela žádat o důvěru, Piráti chtějí schůzku se Zemanem
Číst článek
S tak masovým apelem nebyla konfrontována žádná politická strana v polistopadových časech. A pokud na něj demokraté v parlamentu přesvědčivě nezareagují? Tak také mohou přihlížet tomu, jak se mimo parlament zrodí nová politická síla, která namísto nich bude čerpat energii ze semknutých obrovských davů v ulicích.
Černý scénář
Ve svých úvahách o sjednocení by neměla opozice podcenit zlověstné Zemanovy plány. Vláda pod jeho kuratelou, opřená o KSČM a SPD, by mohla udělat řadu kroků, jež nás mohou vyslat na oběžnou dráhu Ruska a Číny.
Nic by zřejmě nestálo v cestě úsilí Hradu, aby stavba nových jaderných bloků připadla ruským firmám. Včetně případného gigantického úvěru, jenž by nás přikoval k Rusku na několik generací. A Čína by mohla snadněji prosadit svou firmu Huawei do tuzemských 5G sítí.
Poloprezidentská vláda by zřejmě také totálně ovládla bezpečnostní složky včetně BIS, která soustavně sleduje a vyhodnocuje činnost ruských a čínských agentů. Nic by už také nebránilo vládě dokončit výměnu v mediálních radách a ovládnout veřejnoprávní média.
Případná rekonstruovaná vláda podle představ Hradu bude tíhnout spíš k nacionalistickému autoritářství než k liberálnímu systému. A půjde o to, zda po volbách bude Andrej Babiš za prezidentova posvěcení znovu sestavovat vládu s pomocí Filipa, Okamury a možná také Václava Klause mladšího.
Něčemu takovému může spolehlivě zabránit jedině Babišova prohra ve volbách. A to ještě dost výrazná.
Dostat oligarchu ze hry a sestavit vládu Miloši Zemanovi navzdory ovšem není úkol pro roztříštěnou opozici, ale pro jednotný opoziční blok, který bude vyzařovat sílu spojení a odhodlání bránit právní stát. Aby tomu veřejnost uvěřila, musí vidět ochotu potlačit ve jménu nezbytného spojenectví vlastní ambice. A to jak u mladých dravých politiků, tak parlamentních veteránů, jejichž čas už beztak minul.
Autor je publicista
Trumpovo druhé prezidentství dostává tvar
Jiří Pehe
Západ není připravený na vleklou válku. Chce žít ve svém teplíčku, vzkazuje Zalužnyj
Libor Dvořák
Tato hymna není pro vás. Nad Tatrou se opět blýská
Kamila Pešeková
Žijeme v době změny. Zaniknou statisíce pracovních míst, ale učitelů bude pořád málo
Martin Fendrych