Tyto aktivity v důsledku problémy zhoršují, protože růst cen funguje jako sebenaplňující se proroctví a zároveň se na něm spousta vykuků ráda přihřeje a pak zdražuje i to, co by nemuselo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tereza Zavadilová: Hyperinflace skončí s vánočními nákupy

Podnikatelé svými přeobjednávkami jen docilují dalších dopravních zádrhelů. Vše zhoršuje nadcházející předvánoční sezona i psychologický efekt prudkého růstu cen energií. Češi nejsou jediní, kdo z růstu cen šílí – Britové vykoupili kvůli Vánocům hračky už začátkem října, hned poté, co vyrabovali benzinové pumpy.

Strachu z inflace pak využívají i někteří politici a podléhají mu i byznysmeni a ekonomové, kteří věští, že Amerika, potažmo celý vyspělý svět upadne do inflační dekády, jako tomu bylo v 70. letech.

Zajímavá přestřelka se odehrála před pár dny na twitteru. Zakladatel této sociální sítě Jack Dorsey postrašil publikum tím, že předpovídá rovnou hyperinflaci, která prý změní všechno a už začíná nastávat.

Nesoulad potřeb trhu práce a lidí

Hyperinflace je mimochodem zvýšení cen o více než 50 procent. Celkem elegantně ho utřela investorská legenda Cathie Woodová. Podle ní rychlost obratu peněz v ekonomice už od finanční krize klesá. Současná inflace je výkyvem, protože je tažena především logistickými potížemi vzniklými pandemií.

Naopak dlouhodobé tendence směřují k poklesu cen – je to hlavně technologický pokrok, který už dekádu tlačí ceny dolů. Firmy, které nebudou inovovat, se budou zbavovat věcí pod cenou, stejně jako ty, co hromadí zásoby, což podle investorky nastane už po vánoční sezóně. Už teď ceny některých komodit jako dřeva či železa klesají.

Woodová není sama, kdo strašení vysokou inflací zavrhuje. Ekonom David Rosenberg rovněž má růst inflace pouze za zapříčiněný logistickými zádrhely a hrozbu hyperinflace označil pro CNBC za naprosto směšnou, protože až centrální banka začne stahovat peníze z trhu, ceny klesnou.

Protiinflační či deflační tlak kromě rozvoje technologií, jejichž ceny se každoročně snižují, má také demografie. Populace ve vyspělém světě vlivem nízké porodnosti a vyššího dožití stárne, což snižuje celkovou poptávku.

Na pracovní trh se dostávají slabší populační ročníky. To je částečně důvodem pro potíže na pracovním trhu, kde v řadě sektorů takzvaně chybí lidi.

Změna na pracovním trhu

Covidová pandemie totiž přinesla psychologickou změnu přístupu lidí k práci – masově se rozšířila práce z domu, naopak omezila pracovní migrace a rozšířily se odchody do předčasných důchodů.

Převzato z Plusu

Ve Spojených státech, kde zmizely z pracovního trhu více než čtyři miliony lidí, jde více lidí do penze i proto, že prudký růst cen akcií lidem vylepšil penzijní plány.

V Česku sice lidé na investice na kapitálových trzích při rozhodování o penzi asi tolik nespoléhají, zase ale tady v posledních letech celkem pěkně rostly důchody. Loni tak zažádalo o předčasný důchod o pětinu lidé více než v roce předchozím a letos to podle ministerstva práce pokračuje podobně.

Nesoulad potřeb trhu práce a lidí může být problémem pro ekonomiku dlouhodobějším než inflace, která přes všechnu dramatičnost rychlého růstu bude nejspíše jen výkyvem.

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz

Tereza Zavadilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít