Chálid Mišál je jakási sázka na jistotu, protože Hamás už dříve vedl, právě před nástupem Haníji. Není ale jisté, jestli se nejedná jen o dočasné opatření před tím, než se hnutí usnese na někom definitivním.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Fingerland: Hamás otřesený atentáty se snaží udržet rovnováhu

Současně je zřejmé, že tradiční postup, kdy se o podobné otázce vede debata na několika úrovních, včetně hlasů důležitých hamásníků v izraelských věznicích, není momentálně možný. Není dost času a komunikace je narušena válečným stavem.

Hamásu navíc hrozí, že spor o Haníjova nástupce uvede organizaci do chaosu, protože vyplynou na povrch rozpory, které v Hamásu dlouhodobě doutnají.

Trhliny v Hamásu

Jedním lomem je spor mezi vůdci domácími a exilovými. O tom, zda a jak se uskuteční příměří. Ve skutečnosti nerozhodoval ani tak Haníja z Kataru, jako spíš vojenští představitelé Hamásu v Gaze. Jeden z nich, Muhammad Díf, je, jak jsme se nyní dozvěděli, už nějakou dobu po smrti.

Druhý, Jahjá Sinvár, je tím, kdo poslední válku začal a jen on ji může doopravdy ukončit. A ten, zdá se, o příměří zatím nestojí. Spekuluje se o tom, do jaké míry byl útok ze 7. října jeho iniciativou, mimo jiné také jako součást rivality mezi vedením „doma“ a v „exilu“.

Pokud Haníja chtěl uzavřít příměří, jak se nyní v mnoha médiích tvrdí, i když bez důkazu, zdědí tento rozpor i Mišál, který rovněž nebude mít z Kataru přímý vliv na dění v Gaze. I on je nyní rutinně označován za umírněného představitele Hamásu. Spíše tedy méně radikálního nebo méně fanatického, než je třeba Sinvár.

Dalším lomem, který Hamás řeší, je spor o vliv zahraničních hráčů. Zemřelý Ismaíl Haníja byl jedním z těch, kdo pomáhali vtáhnout Írán do palestinské politiky, což Hamásu umožnilo mohutně se vyzbrojit jak v Gaze, tak na Západním břehu. Ne všichni Palestinci, a ne všichni Arabové byli s tak hlubokým zapojením Íránu do palestinské věci spokojeni.

Chálid Mišál je považován za někoho, kdo nemá k Íránu tak blízko. Také se dostal do sporu s režimem v Sýrii, vlastně íránským klientem, protože sympatizoval s povstáním tamních sunnitů proti Bašáru Asadovi.

Odpověď je pod Gazou

Proti Mišálově trvalému vůdcovství Hamásu může mít Teherán výhrady a prosazovat někoho jiného. Padla ještě dvě jména jiných vysokých představitelů Hamásu, Músy abú Marzúka a Chalíla al-Chajji. Oba dva rovněž sídlí v Kataru, nejde o vůdce, kteří by byli přímo v Gaze nebo na Západním břehu.

Kdesi v pozadí se odehrává ještě boj regionálních hráčů o prestižní vliv na palestinské záležitosti, v němž se střetají nearabské mocnosti jako Írán a Turecko, a arabské státy jako Saúdská Arábie, Egypt, Emiráty nebo Katar.

Izraeli se podařilo v posledním období zlikvidovat hned několik představitelů Hamásu, což vytváří tlak na Hamás v exilu, ale zatím není jisté, jak velký dopad to bude mít na funkčnost hnutí a jeho ozbrojeného odporu přímo v Gaze.

Je velmi pravděpodobné, že se Izraelci snaží zlikvidovat Jahju Sinvára, který pravděpodobně sedí ukryt v bunkru někde hluboko pod Gazou a kde je, vědí údajně jen asi tři lidé. Jeho odstraněním by se situace na bojišti pravděpodobně změnila mnohem více než úspěšným atentátem na Haníju.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít