Přiznávání pomoci po povodni se liší obec od obce i přepážka od přepážky úřadu, kritizuje Člověk v tísni
O pomoci lidem v září zaplavených oblastech bude v úterý jednat Poslanecká sněmovna. „Obce podle mě vyčkávají právě na to, jaká bude ta celková výše (podpory). A některé trochu tápají, jak s tím mají naložit, jestli mají každé domácnosti, která má zatopenou obytnou plochu, dát stejnou částku, anebo to mají nějak rozlišovat a posuzovat míru poškození,“ popisuje Dan Petrucha z neziskové organizace Člověk v tísni pro Český rozhlas Plus.
Co říkáte na nově představené programy od různých ministerstev? Odpovídají aktuální potřebě lidí z nejhůř postižených oblastí?
Myslím si, že můžou odpovídat, pokud se k nim peníze dostanou co nejdříve. A co nám hodně schází za Člověka v tísni, je nějaká razantní podpora lidem, kteří měli demolice domů nebo velmi poškozené domy, něco jako byl Živel po tornádu.
Můžete být konkrétnější? Nemůže tomu pomoc třeba legislativní návrh, který představí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který by třeba měl pomoct s financováním náhradního ubytování, to máte na mysli?
Mám na mysli Živel jako program na podporu nového bydlení lidem, kteří přišli o domy. Po tornádu měli možnost získat až dva miliony korun dotaci od státu a až tři miliony výhodnou půjčku. A z navrhovaných programů žádný nedosahuje ani zdaleka této výše.
Zástupci obcí hodně kritizují byrokratickou stránku věci. Může to podle vás třeba žadatele až odradit? Setkáváte se s tím, že je byrokracie velmi náročná při žádání o dotace a povodňovou pomoc?
Víc se setkáváme s tím, že jsou velké rozdíly v terénu mezi tím, jak obce nebo i jednotliví úředníci vyplácí mimořádnou okamžitou pomoc – tzv. MOPku. V některých oblastech to bez jakéhokoliv dokládání přiznávají v plné výši 72 900 korun. A jenom o vesnici vedle nebo v některých případech jenom o přepážku vedle úředník vyžaduje doložení příjmu, doložení dalších dokumentů a nepřiznává to v plné výši. Takže jsou velké rozdíly mezi tím, jak úřady nebo úředníci žádosti posuzují.
2:01
Beznaděj v Zátoru. Lidé mohou po povodních přijít o pozemky, ty od státu jsou dle starostky nepoužitelné
Číst článek
Myslíte, že se proti tomu dá nějak bránit třeba u toho rizika nespravedlivého rozdělování? Je nad úředníky ještě nějaká vyšší autorita, která by to mohla rozhodnout?
No, jestli mají nějaké supervize anebo to spolu nějak sdílejí, to netuším. Ale my tyto příběhy sbíráme a snažíme se to nějak monitorovat a potom to nějak zohledňovat při jednáních, která máme se zástupci úřadů, ministerstva nebo vlády.
Dnes (v úterý) by měli poslanci urychleně, tedy v legislativní nouzi, projednat mimořádnou podporu lidí zasažených velkou vodou. Ta by měla zajistit třeba návrh na ošetřovné pro rodiny s dětmi do 10 let, které by měly rodiny dostávat po celou dobu uzavření školy, nejdéle ale do konce března. Je to podle vás dostatečná pomoc?
To nedokážu posoudit. Já jsem se úplně s případy, kdy rodiny potřebovaly ošetřovné, nesetkal. Co teď rodiny hodně řeší, je, jak jste říkala, náhradní ubytování, potom potřeba vysoušet své poničené domy a setkáme se i s požadavky na těžší a lehčí techniku – na bourací kladiva, na oklepání omítek a na nějaké malé bagry nebo nějakou větší techniku, aby si mohli upravit terén na zahradě na pozemku.
Kromě toho, jak jste říkal, že máte pocit, že podpora se nerozděluje úplně jednoznačným způsobem ve všech obcích, máte informace o tom, jestli pomoc od státu přichází dostatečně rychle?
Tak co mám zkušenosti z města Opavy, které opravdu nečekalo na to, až vláda něco schválí, nebo tušila, že je nějaký záměr přidělit každé domácnosti se zatopenou obytnou plochou myslím 40 000 korun, a tak nečekali na to, až se to schválí, a sami aktivně chodili a rozdávali každé domácnosti se zatopenou obytnou plochou 20 000 korun, tak tam pomoc byla obrovsky rychlá, byla rychlejší než náš sběr dat.
Opava vyplácí 20 tisíc zatopeným rodinám. ‚Kupoval si hlasy před volbami,‘ kritizuje opozice primátora
Číst článek
Ostatní obce podle mě vyčkávají právě na to, jaká bude ta celková výše. A některé trochu tápají, jak s tím mají naložit, jestli mají každé domácnosti, která má zatopenou obytnou plochu, dát stejnou částku, anebo to mají nějak rozlišovat a posuzovat míru poškození, a obrací se i na nás, abychom jim neporadili, nebo pouze metodikou z dat, protože ony ta data domácnosti nemají, nedělaly sběr dat, neobcházely jeden dům po druhém zvlášť ve větších městech. Takže cítíme takovou ne bezmoc, ale takovou bezradnost, jak to udělat, aby to dělaly v pořádku, a hlavně aby to i obyvatelé té obce skousli.
Jaké největší obavy podle vás vyvstávají v postižených oblastech souvislosti s příchodem zimy?
Setkáváme se s tím, že řada lidí, a není to malé procento domácností, uspěchává ten proces a snaží se to období před zimou znovu zpátky zabydlet a nesprávně vysoušejí, neoklepali omítky, pouštěli fukary a vysoušeče na mokré zdi. A bojíme se, že pokud tyto sanační práce uspěchají a podcení, tak v zimě znovu nahozené omítky můžou spadnout, zdi můžu začít praskat, pokud nebyly správně vysušené.
Ve výše položených oblastech na Jesenicku, na Krnovsku není možné zatopené domácnosti dobře vysušit ještě před zimou. Takže naše obava je, že to lidé uspěchají a nedají tomu správný čas.
