V referendu byla voličům předložena otázka, zda se součástí moldavské ústavy má stát článek definující vstup do EU jako strategický cíl. Pro se podle konečných výsledků vyslovilo 50,46 procenta voličů, proti 49,54 procenta.

Tábor odpůrců orientace země na EU měl dlouhou dobu během sčítání hlasů navrch. Až po sečtení hlasů z 98 procent volebních místností se výsledek vůbec poprvé za volební noc překlopil ve prospěch zastánců zakotvení evropské integrace v moldavské ústavě. Situace se otočila v závěru, kdy se sčítají hlasy ze zahraničí.

Referendum o evropské budoucnosti Moldavska bylo jedním z hlavních bodů politického programu současné proevropské prezidentky Maii Sanduové a pokud by se většina voličů vyslovila pro „ne“, znamenalo by to pro ni tvrdou ránu.

Moldavané v referendu rozhodli o ústavním zakotvení budoucnosti své země v Evropské unii, napsala na síti X Sanduová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vzápětí obyvatelům Moldavska a také prozápadní prezidentce Sanduové pogratulovala.

„Moldavský lid promluvil: naše budoucnost v EU bude nyní zakotvena ústavně. Spravedlivě jsme bojovali v nespravedlivém boji - a vyhráli jsme. Ale boj neskončil. Budeme nadále usilovat o mír, prosperitu a svobodu utvářet si vlastní budoucnost,“ napsala Sanduová.

„Gratuluji Moldavanům a tobě, Maio Sanduová. Znovu jste to dokázali,“ uvedla na X von der Leyenová. Podle ní Moldavsko v hlasování ukázalo, že je nehledě na ruskou hybridní taktiku nezávislé, silné a že si přeje evropskou budoucnost.

Nákup 300 tisíc hlasů?

Sanduová, která získala nejvíce hlasů v prvním kole souběžných prezidentských voleb, ale nemá potřebnou většinu, obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývání referenda. 

„Zločinecké skupiny, které spolupracují se zahraničními silami odporujícími našim národním zájmům, zaútočily na naši zemi desítkami milionů eur, lží a propagandou a použily ty nejhanebnější prostředky, aby naše občany a náš národ udržely v nejistotě a nestabilitě,“ uvedla prezidentka Sanduová.

„Máme jasné důkazy o tom, že cílem těchto zločineckých skupin bylo koupit 300 tisíc hlasů, což je podvod nevídaného rozsahu,“ dodala s tím, že cílem této akce bylo podrýt demokracii.

Sanduová se uchází o druhé funkční období. Po sečtení všech okrsků měla 42,45 procenta, a bude proto muset jít za čtrnáct dní do druhého kola voleb.

Jejím soupeřem bude s největší pravděpodobností bývalý generální prokurátor Alexandru Stoianoglo ze Strany socialistů Moldavské republiky označované za proruskou, který získal 25,98 procenta hlasů. Celkem kandidovalo jedenáct lidí.

Moldavsko opakovaně obviňuje Rusko, že proti Kišiněvu vede hybridní válku, vměšuje se do místních voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země do Evropské unie. Rusko vnímá snahu o integraci Moldavska do EU jako negativní krok a zasahování Západu do své sféry vlivu. Moskva ale vměšování do dění v Moldavsku popírá a vládu viní z „rusofobie“.

Vztahy s Moskvou

Od nástupu Sanduové k moci v prosinci 2020 se vztahy Kišiněva s Moskvou zhoršily. Její vláda odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022, obvinila Moskvu z plánování svržení moldavského režimu a diverzifikovala dodávky energie poté, co Rusko snížilo dodávky plynu, píše Reuters.

Moldavsko, kde žije kolem 2,5 milionu obyvatel, patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak nikým neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když tamní separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor 1500 mužů, který označuje za mírovou misi.

hvl, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít