Do posledního hlasu. Referendum v Moldavsku o EU bude hodně těsné, naznačují průběžné výsledky
Moldavané v nedělním referendu rozhodovali o ústavní zakotvení vstupu do EU jakožto cíle země. A při sečtení 98 procent hlasů stále není jasné, jak to dopadlo. Výsledek se může překlopit na obě strany. Současně s referendem se v zemi konalo také první kolo prezidentských voleb, které podle průběžných výsledků vyhrála současná proeveropská prezidentka Maia Sanduová. Druhé kolo prezidentských voleb se má uskutečnit 3. listopadu.
V referendu byla voličům předložena otázka, zda se součástí moldavské ústavy má stát článek definující vstup do EU jako strategický cíl.
Po sečtení hlasů z 98 procent volebních místností se výsledek vůbec poprvé za volební noc překlopil ve prospěch zastánců zakotvení evropské integrace v moldavské ústavě.
Zhruba 50,08 procenta voličů na otázku odpovědělo „ano“ a 49,92 procenta „ne“, ukazovaly výsledky po sečtení 98,42 procenta hlasů. Příznivci vedou nad odpůrci ústavní změny podle údajů volební komise o 2285 hlasů při účasti téměř 1,5 milionu voličů.
Nadále se však podle agentury Reuters sčítají hlasy ze zahraničí - v USA a Kanadě, u nichž se očekává, že budou více proevropské.
Nákup 300 tisíc hlasů?
Současná proeveropská prezidentka Maia Sanduová, která podle neúplných výsledků patrně získala nejvíce hlasů v prvním kole souběžných prezidentských voleb, ale nemá potřebnou většinu, obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývání referenda.
„Zločinecké skupiny, které spolupracují se zahraničními silami odporujícími našim národním zájmům, zaútočily na naši zemi desítkami milionů eur, lží a propagandou a použily ty nejhanebnější prostředky, aby naše občany a náš národ udržely v nejistotě a nestabilitě,“ uvedla prezidentka Sanduová.
„Máme jasné důkazy o tom, že cílem těchto zločineckých skupin bylo koupit 300 tisíc hlasů, což je podvod nevídaného rozsahu,“ dodala s tím, že cílem této akce bylo podrýt demokracii.
Sanduová se uchází o druhé funkční období. Po sečtení 98,38 procenta okrsků měla 41,98 procenta, a bude proto muset jít za čtrnáct dní do druhého kola voleb.
Nová hlava státu a budoucnost v Unii. Výsledek voleb bude velmi těsný, předpovídá moldavský politolog
Číst článek
Jejím soupeřem bude s největší pravděpodobností bývalý generální prokurátor Alexandru Stoianoglo ze Strany socialistů Moldavské republiky označované za proruskou, který získal 26,31 procenta hlasů. Celkem kandidovalo jedenáct lidí.
Moldavsko opakovaně obviňuje Rusko, že proti Kišiněvu vede hybridní válku, vměšuje se do místních voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země do Evropské unie. Rusko vnímá snahu o integraci Moldavska do EU jako negativní krok a zasahování Západu do své sféry vlivu. Moskva ale vměšování do dění v Moldavsku popírá a vládu viní z „rusofobie“.
Vztahy s Moskvou
Od nástupu Sanduové k moci v prosinci 2020 se vztahy Kišiněva s Moskvou zhoršily. Její vláda odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022, obvinila Moskvu z plánování svržení moldavského režimu a diverzifikovala dodávky energie poté, co Rusko snížilo dodávky plynu, píše Reuters.
Moldavsko, kde žije kolem 2,5 milionu obyvatel, patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak nikým neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když tamní separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor 1500 mužů, který označuje za mírovou misi.
