Nová hlava státu a budoucnost v Unii. Výsledek voleb bude velmi těsný, předpovídá moldavský politolog
Moldavsko čeká boj o prezidentské křeslo a zároveň referendum o vstupu do Evropské unie. Předvolební klání doprovází rozkol mezi snahou stávající hlavy státu a opětovné kandidátky Maii Sanduové o prozápadní směřování země oproti bezprecedentním pokusům Ruska o vměšování se do jeho průběhu. „Pro Putina by úspěch proruských stran byl takovou symbolickou výhrou,“ nastiňuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál moldavský politolog Ion Marandici.
Blížící se prezidentské volby a s nimi referendum o budoucnosti v Evropské unii se vymykají tím, jak moc se do jejich průběhu snaží vměšovat Rusko. Doprovází je snahy o uplácení voličů, dezinformační kampaně, vliv skrze sociální sítě na mladé nebo útoky na státní úřady. Fakt, že se Moskva snaží držet nad Kišiněvem dohled, je jasný dlouhodobě. Kdy se však začaly objevovat první náznaky, jak moc tentokrát bude chtít hlasování ovlivnit?
Nadcházející volby se pořád podobají těm předchozím v tom, že zde jsou proruští kandidáti, kteří s Kremlem vždy spolupracovali na prosazování určitých narativů, snažíce se podkopat legitimitu voleb, i ti, již se ruským zájmům staví na odpor. Svědky různých pokusů jsme dlouho, nejde o nic nového. V moldavské politice jde už o takovou konstantu.
29:31
Přijde po Ukrajině na řadu Moldavsko? Vymanit se z ruské sféry vlivu je pro něj čím dál složitější
Číst článek
V čem přesně se tedy liší aktuální situace? Poradce pro národní bezpečnost Stanislav Secrieru podle webu Politico uvedl, že Rusko před referendem zahájilo „bezprecedentní nápor“ propagandy a zastrašování, policejní šéf Viorel Cernăuțeanu zase zmínil, že Moldavsko „čelí fenoménu uplácení voličů v kombinaci s hybridní válkou a dezinformacemi, jaký naše země ještě nezažila“...
Kreml je uprostřed války proti Ukrajině. Zároveň si ale vyčlenil zdroje a experty ke snaze ovlivnit moldavské volby. Je pro mě trochu záhadou, proč se do takové míry zajímá o tak malou zemi, neboť se pro něj invaze nevyvíjí tak dobře – přišel o spoustu vojáků i zdrojů, teoreticky by tudíž svůj zájem měl soustředit jinam.
Moldavsko toho pro směřování do Evropské unie v posledních letech udělalo hodně. Zatím teoreticky se zahájila přístupová jednání, mnoho unijních představitelů zemi navštívilo a vládu podporuje. Někteří voliči ale během posledních čtyř let dospěli k deziluzi, a právě na to strany vázané na Moskvu sází.
Nedávné zprávy naznačují, že množství peněz směřující do Moldavska je větší než kdykoli dříve, byť to může být i tím, že se předchozí vlády o danou záležitost tolik nestaraly. Neobvyklý je i fakt, že Kreml trvá na nejvyšší finanční podpoře jedné ze stran vyloučených z voleb, Victorie (Vítězství), založené z korupce obviněným oligarchou Ilanem Šorem.
Ten se ukrýval v Izraeli a následně v Rusku, kde dostal občanství. Otázkou pro mě tedy je, proč se Moskva tolik soustředí na podporu právě této strany, a ne například na socialisty, za kterými stála dříve.
Řekl bych, že jde ale hlavně o to, že Victorie doslova papouškuje její politiku. Je také důležité si uvědomit, že se zde v zásadě soutěží o to, kterou proruskou stranu podpoří.
Putinova symbolická výhra
Podle bezpečnostních složek bylo ze zdrojů řízených Ruskem během září převedeno na účty více než 130 tisíc Moldavanů přibližně 13,5 milionu eur (asi 342 milionů korun) jakožto úplatky, aby volili proruské kandidáty a v referendu se vyslovili proti vstupu do Evropské unie. Na vměšování se do voleb podle ní letos Kreml vynaložil až sto milionů eur (asi 2,5 miliardy korun). Odkud a jak peníze proudí?
Zde bych jen zdůraznil, že jde o starší infografiku s několika aktuálními úpravami, která už ve veřejném prostoru kolovala dříve. Podle ní tedy peníze na jedné straně pochází od zmíněného Ilana Šora. Tam mám ale menší pochybnosti, řekl bych, že jdou spíše skrze nějaké ruské vládní struktury, z vnějšího pohledu je ale složité s nimi Šora spojit.
Ion Marandici
Politolog původem z Moldavska. Ve svém oboru získal doktorát na Rutgers University ve Spojených státech, aktuálně působí v Kanadě. Zaměřuje se na komparativní politiku, výzkum a mezinárodní vztahy, především ve východní Evropě, Rusku a Číně.
Pak také policie v modelu ukazuje, že další prostředky proudí z ruského ministerstva obrany. Na jedné straně je tedy Šor, který může používat své soukromě zdroje k financování kampaně, na té druhé zmíněný resort. Všichni ale víme, že ruské výdaje týkající se obrany nejsou zrovna transparentní a řada věcí není veřejná.
Jinak počet 130 tisíc je podle mě trochu nadsazený. Když si uvědomíte, kolik je v zemi voličů a kolik jich skutečně jde k volbám, dané číslo by představovalo asi pět až deset procent a mít takový počet lidí podplacených Moskvou je docela velký problém.
Musíme mít na paměti, že jde jen o část snahy o ovlivňování. Kromě toho zde máme i kampaň proti referendu, která například tvrdí, že se současná vláda snaží zničit moldavskou církev. Pak jsou tu rovněž média navázaná na Ilana Šora, byť proti nim vláda přijala poměrně striktní opatření a v podstatě je zakázala. Málokdo si jinak podle mě všimne, že mezi jedenácti kandidáty není jen jeden orientovaný na Kreml, nýbrž jich je více než polovina.
Už jste to na začátku zmiňoval jako důležitou souvislost – jak moc jde tedy bezprecedentní snaha Kremlu o ovlivňování budoucnosti Moldavska ruku v ruce s probíhající válkou na Ukrajině, která zuří hned za jeho hranicemi? Hraje roli, že invaze trvá mnohem déle, než Putin předpokládal, a tudíž cítí potřebu si vliv zajišťovat i jinde a zrovna v zemi, jejíž součástí je, de iure, separatistické Podněstří?
Podle mě si potřebuje dokázat, že alespoň v některé postsovětské zemi lidé podporují přátelské vztahy s Ruskem s jeho tradičními hodnotami a staví se proti Západu. Byla by to pro něj taková symbolická výhra. Pokud by zvítězil proruský kandidát, mohl by říkat: „Podívejte, Moldavané si zvolili prezidenta, který sdílí naše zásady.“
Země má v ústavě zakotvenou neutralitu, na niž se proruské strany často odvolávají s tím, že současná vláda chce zemi připojit k NATO, což ale jejím cílem není. Zášť vůči Severoatlantické alianci je v zemi navíc silnější než ta vůči Unii. Pomohlo by vítězství Putinových spojenců v tom, aby mohl moldavské území používat jako tranzitní oblast k otevření další fronty? Mohlo by být, ale je to jen hypotéza.
I v případě jeho silného spojence Lukašenka jsme viděli, že Bělorusko tak úplně po zapojení do invaze nedychtilo. Každopádně by se ale Kremlu určitě hodilo mít u ukrajinských hranic další spřátelenou zemi, třeba i za účelem vojenských manévrů. Jinak ohledně Podněstří je jasné, že by jej Putin rád viděl jako součást Ruska.
Ústavní referendum
V průzkumech však zatím vede stávající a prozápadní prezidentka Maia Sanduová, bude se ucházet o znovuzvolení. Za ní jsou Renato Usatii, který se vyslovuje pro dobré vztahy s Unií i Ruskem a proruský kandidát, bývalý generální prokurátor Alexandr Stoianoglo. Jak vy osobně vidíte výsledek voleb a referenda?
Ohledně Usatiho bych neřekl, že by byl nějak zvlášť prounijní, jen je v narativech méně radikální. Když se objevil v politice, rovněž jej podporovala Moskva. Své příznivce například o podporu referenda nežádá, na druhou stranu se ale proti němu nijak výrazně nestaví. Každopádně, moldavská politika je nyní opravdu velmi, velmi polarizovaná.
Maia Sanduová doufá, že volby vyhraje již v prvním kole, myslím ale, že to pro ni nebude lehké a druhé kolo bude tak jako tak. To pro ni bude obtížnější, protože už současně s ním nebude probíhat i referendum, které by jí opět přivedlo proevropské voliče. Jak jsem také zmiňoval, v klání je vícero proruských kandidátů a po první volbě se nejspíše proti stávající hlavě státu spojí.
A pokud to nastane, bude klíčové i rozhodnutí, ke komu se přikloní nyní v průzkumech třetí kandidát. Usatii i Stoianoglo jsou ale oba z proruského tábora a Sanduová by k vítězství pravděpodobně potřebovala právě podporu jednoho z nich, což nebude jednoduché získat. Výsledek tedy podle mě bude opravdu těsný.
Referendum je podle Sanduové důležité hlavně z toho hlediska, že pokud by Moldavané hlasovali pro vstup do současné sedmadvacítky, ale nový prezident by byl proruský, zabránilo by to budoucímu protizápadnímu směřování země. Do jaké míry by to ale daná hlava státu chtěla brát v potaz?
Máme zde různé typy referend, to nadcházející je ústavní. To znamená, že pokud se lidé pro vstup do Unie vysloví, stanou se změny součástí ústavy a cestu do daného bloku tak dost stabilizují. Jde o velmi důležitou věc, neboť návrh říká, že smlouvy s ním uzavřené budou mít přednost před vnitrostátními zákony. Také to vyhrazuje evropskou identitu Moldavska, na rozdíl od euroasijských narativů prosazovaných Šorem.
Další krok ke členství Ukrajiny a Moldavska v EU. Členské státy se shodly na vyjednávacích rámcích
Číst článek
Vláda to akorát prezentuje stylem, že když budete v referendu hlasovat pro, Moldavsko se hned stane členem. Což není pravda, jde hlavně o to dostat voliče k urnám. Druhá strana zase tvrdí, že jde o hlasování o ničem, což pravda rovněž není.
Také se moc nezmiňuje fakt, že po uspořádání daného referenda už před dvěma lety volaly proruské strany, přirozeně v domnění, že Moldavané do Evropské unie vstoupit nechtějí a naopak si přejí bližší vztahy s Ruskem.
Tvrdily, že unijní politika je scestná. Teď ale dané hlasování bojkotují, protože jej chtějí zneplatnit. Pokud se totiž třetina voličů nedostaví, tak právě to hrozí. Samozřejmě by bylo možné vyhlásit další hlasování, pokud ale bude to aktuální zneplatněné, přinese to proruským stranám tu pravou vodu na jejich mlýn.
Národní identita
Pokud jde o samotné voliče, na základě průzkumů by se jich pro budoucnost v Evropské unii vyslovila většina. Na druhé straně ale pořád část společnosti zastává protizápadní a proruské postoje. Jak moc moldavskou společnost vidíte polarizovanou?
Existuje zde více dělících linií. Především levicové a populistické strany k další polarizaci využívají politiku identity. Jedním rozměrem je ta národní, kdy proruští aktéři v podstatě říkají, že unijní integrace povede ke zničení moldavské kultury, tedy tradic, jazyka a tak dále. Došlo by podle nich k tomu tak, že by ji pohltila ta rumunská.
Dále vytahují různé změny v právním systému, odliv obyvatel, odstranění vlivu pravoslavné církve nebo strach, že by moldavštinu nahradila rumunština. Také mluví o tradičních hodnotách, o nichž často slyšíme z ruské strany, a podstatě je jen přizpůsobují moldavskému kontextu. V neposlední řadě jsou tu také otázky spojené s LGBTQ+ a genderem. Pracoval jsem na daném tématu v rámci jedné studie a překvapilo mě, jak moc se jejich narativy podobají těm euroskeptickým jinde v Evropě.
Jakožto pomoc pro budování odolnosti proti ruským hybridním hrozbám vyslali unijní představitelé do Moldavska civilní misi. Co přesně její činnost obnáší?
Nemám o tom tolik detailů, ale chápu ji jako tým poradců poskytujících konzultace a technické poradenství v různých oblastech, z nichž jednou je například právní stát. Soudci také procházeli prověrkou, aby se z jejich řad vyřadili ti zkorumpovaní. S postupy, jak jim pomáhají ohledně hybridní války moc obeznámen nejsem, předpokládám ale, že jde především o rady, jak se s danými hrozbami vypořádat.
