V každém případě se dá shrnout, že běžná domácnost nebude ve srovnání s rokem 2021 platit napřesrok za elektřinu víc než dvojnásobnou částku, v případě plynu půjde o trojnásobek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Cenový strop pro energie prodlouží energetickou krizi

Opatření vlády Petra Fialy zaslouží pochvalu, přinejmenším v obecné politické rovině. Katastrofické zprávy o tom, že elektřina a plyn na burzách zdražují na pětinásobek, desetinásobek, nebo dokonce sedmnáctinásobek vyděsily dost velkou část obyvatelstva, aby kabinet vyhlásil hranici.

Lze očekávat, že přes všechny připomínky a stížnosti se většina populace svých nejhorších strachů zbaví. Spíše se lze podivit, proč s něčím podobným ministři nepřišli už dříve.

Pak je tady otázka o sociálním rozměru stropů. Kritika zleva je zcela srozumitelná. Zásahem do tarifů energií stát víc pomůže tomu, kdo energie či plynu více spálí. Pomoc tedy bude zaměřena na bohatší domácnosti a ze sociálního pohledu to smysl nedává.

Proč politici nestanovili strop spotřeby, do kterého by regulace nejvyšší cenou platila, tak zní otázka. Na úlevy by také mohla mít nárok pouze rodina, z níž má aspoň jeden člen domácnosti na dané adrese trvalé bydliště.

Vysoké stropy

Na vládní zásah je ovšem možné hledět pohledem pojišťováka. Současné zdražování má fakticky rozměr živelné pohromy, i když ji způsobila panika na energetických trzích. Na vyplacení pojistky ve výši utrpěné škody má proto nárok každý. Postup vlády je legitimní.

Skutečné těžkosti se objeví, když se prověří ekonomické souvislosti. Ve hvězdách je například dopad na státní rozpočet. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) bude opatření stát 130 miliard korun a z toho část pokryjí dividendy státní společnosti ČEZ anebo daň z neočekávaných zisků.

V případě, že strop každé domácnosti pomůže pěti tisíci korunami měsíčně a regulace bude platit v celém příštím roce, náklady budou dvojnásobné. Na druhé straně jde ovšem říci, že stropy jsou dost vysoko na to, aby asistence státu netrvala tak dlouho. Energie na světových trzích je ostatně dost a panika nemůže vydržet věčně.

Hlavní riziko regulace je spíše v tom, že s její pomocí poklesne tlak na producenty, aby své ceny snížili. Pokud cena není likvidační, spotřebitelé se s ní nakonec smíří třeba právě na úrovni dvoj- či trojnásobku dřívějších cen.

Jako u každé regulace je proto také u zavedení stropů třeba myslet na to, jaké to bude, až je vláda začne rušit, a jak se dá čekat, bude to proti vůli vlastního obyvatelstva.

Stropy jsou nezbytné, energetická krize ovšem neskončí, dokud nebudou zrušeny.

Autor je publicista

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít