Gruzínská vláda dala volbou Kavelašviliho najevo, že s nikým nehodlá vést dialog, říká Procházková
V čele Gruzie má stanout bývalý fotbalista a ostrý kritik Západu Michail Kavelašvili. Rozhodl o tom v sobotním hlasování třísetčlenný sbor volitelů složený z poslanců a zástupců regionálních samospráv. Volbu bojkotovala gruzínská opozice. Ta označuje za zfalšované říjnové parlamentní volby, ve kterých získal většinu Gruzínský sen. Prozápadní prezidentka označila volbu za nelegitimní. To vše provázejí mohutné demonstrace.
Pokud jde o osobu příštího gruzínského prezidenta, můžete krátce nastínit, jak Kavelašvili dospěl od té profesionální fotbalové kariéry, kdy hrál v prestižních týmech typu Manchester City, až do nejvyšší ústavní pozice v zemi?
Kavilašvili je skutečně známým gruzínským fotbalistou. Fotbal je v Gruzii strašně populární hra, takže, jenom tak pro zajímavost i starosta Tbilisi je slavný bývalý fotbalista.
Zvolený gruzínský prezident Kavelašvili je z politického hlediska až karikaturní figurou, říká novinářka Procházková
Kavelašvili se v roce 2016 ale vydal na politickou kariéru, stal se poslancem nejdřív Gruzínského snu, pak zůstal v parlamentu jako takový odštěpek Gruzínského snu, té nové síly, a prakticky o něm nebylo příliš slyšet. A to až na výjimky, kdy se v parlamentu poslanci hádali nebo prali, protože on byl vždycky v centru dění, velmi rád se pral, používal vulgarismy, které se potom objevovaly v médiích, takže tím on byl známý.
Nějakými politickými zákonodárnými iniciativami se nikdy neproslavil, kromě tedy velké kritiky Západu - je velký příznivec konspiračních teorií, myslí si, že Západ stojí za většinou válečných konfliktů ve světě a tak dále. Takže je to opravdu figura spíš taková, řekla bych, karikaturní z hlediska politického.
Gruzínští zákonodárci zvolili prezidentem kritika Západu Kavelašviliho. Opozice hlasování bojkotovala
Číst článek
Nově zvolený gruzínský prezident se podílel na vzniku zákona o zahraničních agentech, ten je po vzoru Ruska. Na jeho základě se organizace financované z ciziny musí speciálně registrovat, nebo jim hrozí vysoké pokuty. Sam Kavelašvili označuje gruzínskou opozici za pátou kolonu Západu, některé jeho výroky se podle komentátorů pohybují spíš v rovině konspirací, o čemž jste teď koneckonců mluvila. Tvrdil například, že se západní země snažily nahnat Gruzii do války s Ruskem. Jak k těmhle názorům dospěl?
Já si myslím, že on není příliš, abych to řekla slušně, politicky zdatný. Nemá ani žádné vzdělání, což (v sobotu) na těch demonstracích bylo jedním z témat protestujících, kteří tam přišli jednak s míči, se kterými tam hráli fotbal, a jednak s takovými červenými listy, které měly symbolizovat červené karty ve fotbale.
A také tam přišli s přeškrtnutými vysokoškolskými diplomy, což mělo naznačovat, že Kavelašvili nemá vysokoškolské vzdělání a že se spíš přidává vždycky k nějakému proudu, který v rámci Gruzínského snu je. Jeho vlastní zákonodárné iniciativy neexistují.
On je spíš opravdu známý tím, že používá velmi jadrné výrazy, takže on, když něco komentuje, tak si to novináři i veřejnost zapamatují, protože se to vymyká běžné politické mluvě. Zkrátka to, co zřejmě předváděl na hřišti, tak trochu přenesl do gruzínského parlamentu.
Protestující: Je jedno, jestli jste queer, nebo homofob. Proti Gruzínskému snu jsme v tom všichni společně
Číst článek
Hlava státu má v Gruzii spíš ceremoniální roli. Má tedy to zvolení Michaila Kavelašviliho spíš symbolický, nebo i nějaký reálný dopad na gruzínskou politiku?
Ano, Gruzie je parlamentní republika, prezident nemá příliš velké pravomoce. Ale například může vetovat zákony parlamentu, to významné je. Potom prezident, a to vidíme i na dosluhující prezidentce Salome Zurabišviliové, reprezentuje Gruzii navenek, jezdí na zahraniční cesty. Je to zkrátka figura, sice reprezentativní, ale svou roli v politice má.
Ale tady ten případ zvolení Kavelašviliho má ještě jiný význam, a to je prohloubení jakéhosi nedialogu, jakéhosi rozporu v té gruzínské společnosti, kdy vláda, ačkoliv už jí tam 18. den demonstrují pod okny tisíce, desetitisíce, vlastně statisíce občanů, tak odmítá jakýkoliv dialog, jak s představiteli opozice, tak i s aktivisty, kteří ty protesty organizují.
Zkrátka vláda dala najevo volbou Kavelašviliho, že vůbec nebude brát žádný ohled na mínění opozice a velké části občanů, že se s nimi zkrátka nebude vůbec bavit a prosadí si za každou cenu to, co bude chtít.
