Gruzie je v bodu zlomu. Protesty budou kulminovat po zvolení provládního prezidenta, míní analytici
V Gruzii přes týden zuří protesty proti vládě a údajně zfalšovaným volbám. Dochází ke střetům demonstrantů s ozbrojenou policií, vláda přistoupila i k zatýkání protestujících a opozičních politiků. „Gruzie se nachází v bodu zlomu, zda bude více autokratická, nebo ne. Doteď šlo o hybridní režim se záměrem se demokratizovat, transformace může ale jít oběma směry,“ říká gruzínský politolog Ghia Nodia z Ilia State University pro iROZHLAS.cz.
Demonstrace vypukly po premiérově oznámení, že Gruzie až do roku 2028 pozastaví přístupové rozhovory s Evropskou unií. Podle Nodii šlo spíše o symbolický impulz, protože rozhovory v té době už byly de facto zastavené ze strany Evropské unie. „Lidé nyní protestují především kvůli vládě a chtějí nové volby a prozápadní orientaci. Protestující jsou velmi jasně proevropští a liberální, implicitně jsou tedy i proti Rusku,“ uvádí.
1:57
Naše vláda jde proti národu. Víme, že Rusko je nepřítel, chceme do Evropy, říká protestující Gruzínka
Číst článek
Někteří podporovatelé vládní strany Gruzínský sen, která v podle mnohých zmanipulovaných volbách opět vyhrála, ale míní, že vláda k Rusku nemíří. „Gruzínský sen vyjednávání nepozastavil, EU sama řekla, že se nebude rozšiřovat. Připravíme se tedy na nadcházející roky, abychom do EU vstoupili s důstojností a našimi vlastními hodnotami,“ myslí si třeba veterinářka Miriam Sabašviliová. „Mám naději, že se zvolené vládě podaří znovu spustit přístupová vyjednávání s Evropou a dělat pevné kroky evropským směrem,“ pokračuje.
Nodia je kritičtější. „Pokud Gruzínský sen zůstane u moci, myslím, že si na protestující ještě více došlápne a udělá Gruzii více autokratickou. Uvědomme si, že po volbách a rozhodnutí Gruzínského snu odložit přístupová vyjednávání s EU zavolal premiérovi Vladimir Putin, aby mu pogratuloval.“
‚Ukradené volby‘
Volby, které se konaly na konci října, provázely po celou dobu pochyby o jejich férovosti. Neziskové organizace a mezinárodní pozorovatelé, kteří situaci monitorovali, také vyzvali k jejich opakování. K tomu samému vyzývá i prozápadní prezidentka Salome Zurabišviliová. Gruzínský sen a jeho podporovatelé ale tvrdí, že neexistují žádné důkazy o volební manipulaci.
„V období před volbami, během nich i poté panovala v Gruzii zastrašující atmosféra,“ říká pro iROZHLAS.cz Levan Natrošvili z Mezinárodní společnosti pro spravedlivé volby a demokracii, jejímž úkolem je právě monitorování voleb.
Civic IDEA a Mezinárodní společnost pro spravedlivé volby a demokracii
Civic IDEA je gruzínská nevládní organizace, která analyzuje mezinárodní dění a aktivně sleduje rostoucí vliv Číny v Gruzii.
Mezinárodní společnost pro spravedlivé volby a demokracii (ISFED) je nezisková organizace, která byla založena v roce 1995 gruzínskými občany za účelem monitorování voleb. Členové ISFED se už jako pozorovatelé zúčastnili 27 voleb v Gruzii.
Natrošvili tvrdí, že v Gruzii bylo oproti okolním státům manipulování voleb poměrně sofistikované a hůře se tedy dokazuje. Zmiňuje však, že existují svědectví o zástupcích Gruzínského snu, kteří nabízeli lidem na venkově peníze výměnou za jejich občanské průkazy. S těmi za ně šli poté k volbám.
Natrošvili upozorňuje i na to, že v různých okrscích nesedí statistiky o volební účasti, která měla někde dokonce převýšit 100 procent. „Volby byly zfalšované. I v předchozích letech docházelo k manipulacím, ale letošní volby to ještě překonaly,“ komentuje Natrošvili.
Podle něj byly nejzranitelnější skupinou obyvatel etnické menšiny, které žijí často mimo velká města a v kulturní izolaci. To potvrzuje i Aksana Achmedová, která studuje v Tbilisi, působí v neziskové organizaci Civic IDEA a sama pochází z ázerbájdžánské menšiny.
„Měli jsme informační kampaň pro etnické menšiny v regionech, na které se zapomíná. Když jsme za nimi před volbami přišli, abychom je informovali o volbách, řekli nám, že už volili. Dali za peníze své občanské průkazy a pasy lidem z Gruzínského snu, kteří za ně odvolili,“ popisuje Achmedová. Někteří se podle ní snažili za úplatu volit hned několikrát.
Achmedová také pro iROZHLAS.cz připomíná, že například Ázerbájdžánce limituje i omezený přístup k informacím, protože v Gruzii neexistuje médium v jejich jazyce. Mají podle ní také větší tendenci bát se vlády, protože neznají svá práva. Obávají se například, že by jejich rodinní příslušníci zaměstnaní ve státní správě mohli ztratit práci, pokud budou volit opozici.
Tato obava nabývá na váze, pokud přihlédneme ke svědectvím z Gruzie o porušování principu tajné volby.
Proevropští demonstranti postavili v centru Tbilisi stany. Protestují proti kontroverznímu výsledku voleb
Číst článek
Natrošvili je vůči novým volbám skeptický. Podle něj by totiž bylo potřeba, aby se změnilo gruzínské prostředí a Centrální volební komise. Achmedová také uznává chyby systému, věří ale, že by Gruzínský sen tentokrát neměl mít dostatek času tak vysokou míru manipulace.
Jsou protesty mírové?
Samotní demonstranti zdůrazňují, že jsou mírové protesty brutálně rozháněny gruzínskou policií, jejíž taktiky (používání vodních děl, slzného plynu či bití obušky i v postranních ulicích) už dříve pár z nich redakci popsalo.
Někteří Gruzínci ale nesouhlasí s tím, že jsou demonstrace popisovány – například i Nodiou a Akchmedovou – jako mírové.
„Protestující používají pro vyjádření svého nesouhlasu věci, které mohou vážně poškodit něčí zdraví. Ohňostroje mířené z pěti metrů. To nejsou mírové protesty,” tvrdí Sabašviliová. Míní také, že demonstrace rozdmýchává opozice, protože nevyhrála volby. Politolog Nodia tento názor ale označuje za vládní narativ a upozorňuje, že opozice je v Gruzii velmi slabá.
„Zranění jsou na obou stranách, policisté bývají popálení, protestující házejí kameny, světlice, skleněné lahve naplněné benzinem. Mezi demonstrujícími jsou lidé, kteří přišli ke zranění mezi svými. Policie nepoužívala násilí, dokud protestující nezačali okupovat budovu parlamentu (protestující parlament posprejovali, ale k obsazení budovy nedošlo – pozn. red.) a používat verbální a fyzické násilí. Potom, co se policie setká s agresí, agresí také odpovídá,“ pokračuje Sabašviliová.
„Teď už bych řekl, že je to do jisté míry vyeskalované na obou stranách,” říká pro iROZHLAS.cz Šimon Vaněk, který nyní v Tbilisi studuje. „Z toho, co jsem četl, byla vyhrocenost iniciována policejními složkami,” dodává.
Bouře v noci, klid za dne
Někteří protestující na přístup policie, která se demonstrace snaží potlačit vodními děly, slzným plynem či obušky nyní reagují i zapalováním popelnic a stavěním barikád. „Nejsilnější ‚zbraně‘, které protestující používají, jsou ohňostroje. Slyšel jsem i o jednom případě, kdy použili koktejl molotov, ale většinou se protesty snaží být mírové. Policie na druhou stranu používá selektivní, brutální násilí,“ popisuje Nodia
I přes vyostřenou atmosféru během protestů je podle Štěpána Skalického, který ve Tbilisi také aktuálně studuje, město jinak klidné.
„Pokud by nebylo médií, tak bych od místa, kde bydlím, ani nevěděl, že se něco děje. Protestuje se pouze v okolí Rustaveli (hlavní bulvár, na kterém se protesty odehrávají – pozn. red.). Byl jsem se tam přes den podívat a nebylo tam kromě posprejovaného parlamentu nic zvláštního,“ říká s tím, že k ránu policie dav vždy rozežene.
Čeká Gruzii ‚druhý Euromajdan‘?
Gruzínský sen obhajuje postup policie proti demonstrantům tím, že je nezbytné udržet v ulicích pořádek. Často také přirovnává gruzínskou situaci k Ukrajině v letech 2013 a 2014, kdy série demonstrací označovaná jako Euromajdan vedla k revoluci a svržení tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče.
Podle současné gruzínské vlády tím Ukrajinci vyprovokovali ruskou odezvu, jež započala v roce 2014 a v roce 2022 vyústila v plnohodnotnou invazi.
Před zatčením policie lidi brutálně bije a nahání je do stanic metra i kostelů, popisuje protesty Gruzínka
Číst článek
„Přirovnáváním k Euromajdanu chtějí lidi zastrašit a posílit atmosféru strachu z války a připomenout, že při Euromajdanu zemřeli lidé. Ve skutečnosti se jedná o taktiku Kremlu, který vytváří takovéto paralely. Je to také snaha o to zdiskreditovat Ukrajinu a její boj za svobodu,“ říká gruzínská expertka na média Mariam Gersamiaová z Tbilisi State University pro iROZHLAS.cz.
Přirovnání k Euromajdanu ale neznamená, že protesty brzy skončí. Gruzínci jsou podle Achmedové s pokračujícími násilím ze strany policie stále naštvanější a s Gruzínským snem nyní přestávají být spokojení i někteří jeho dosavadní podporovatelé.
Napětí se zvyšuje i s nadcházejícími prezidentskými volbami. Ty se budou konat 14. prosince a poprvé nebudou přímé. Kandidáta má vybrat parlament, který prezidentka Salome Zurabišviliová ale označila za nelegitimní a oznámila, že ve prospěch vládního kandidáta neodstoupí.
„Vládní kandidát na prezidenta je silný podporovatel Gruzínského snu Micheil Kavelašvili. Protesty budou kulminovat poté, co bude zvolen, protože ho většina lidí nemá ráda. Nemá ani vysokoškolský diplom, je to jen sportovec. Takoví lidé nemají ponětí o zahraniční politice, což je výhodné pro Gruzínský sen. Chtějí nevzdělané lidi, aby vládli tak, jak chtějí oni,“ uzavírá analytička Achmedová.
