Největší porevoluční změna na českých železnicích. Na dotované linky vstoupí soukromí dopravci
České dráhy by mohly ztratit necelá čtyři procenta svých dosavadních výkonů kvůli vstupu soukromých dopravců na některé dotované linky. S takovým odhadem přišlo vedení národního vlakového dopravce při pondělním zveřejnění finančních výsledků za loňský rok. Některé linky v několika krajích převezmou soukromí dopravci už letos v prosinci. Zřejmě půjde o největší porevoluční změnu na českém železničním trhu.
O část dotovaných regionálních linek přijdou České dráhy hned ve čtyřech krajích – Libereckém, Ústeckém, Zlínském a Pardubickém.
Vlaky státem vlastněného dopravce ale skončí taky na pěti dálkových linkách, které si objednává a platí stát. Jde třeba o trasy Brno-Bohumín nebo Praha-Rakovník. „Pro dráhy to znamená, že ztratí část svého tržního podílu,“ řekl Radiožurnálu jejich generální ředitel Miroslav Kupec.
Během půl roku zaplatil stát za slevy v dopravě 2,73 miliardy. Nejvíce fakturují České dráhy
Číst článek
„Český železniční trh se liberalizuje a otevírá. České dráhy jsou konfrontovány s tou situací, že musí obhajovat svou pozici, zejména v závazkové službě. To znamená v tom, co objednává stát v té dálkové dopravě, a v tom co objednávají jednotlivé regiony v oblasti regionální dopravy,“ dodává.
Z finančního hlediska ale ztráta některých linek nebude pro České dráhy příliš citelná. Smlouvy, které soukromí dopravci uzavírají s kraji nebo se státem, se sice pohybují v řádech stovek milionů korun na několik let, dráhy ale jen loni – tedy v jednom roce – utržily v osobní dopravě víc než dvě desítky miliard korun.
‚Nic tragického‘
Podle analytika společnosti Cyrrus Tomáše Pfielera tak prosincový výpadek dráhy finančně neohrozí. „Není to rozhodně pozitivní, ale není to ani nic tragického,“ říká.
„Ve Zlínském kraji tam vysoutěžila Arriva a ta hodnota toho kontaktu dosahuje za deset let asi tři miliardy korun. Když to porovnáme k celkovým tržbám Drah, tak to není ani procento. Není to kapička v moři, ale ani to zásadní neovlivní hospodaření,“ doplňuje.
Českým drahám se zároveň uvolní část vlaků z linek, o které přijdou. Nové uplatnění bude muset najít taky třeba pro strojvedoucí z těchto tras. Podle Miroslava Kupce je podnik bude chtít přesunout jinam. Drahám totiž chybí zhruba 250 strojvedoucích.
„Zorganizujeme práci na jiných tratích v jiných úsecích. Tím částečně vykompenzujeme průměrnou přesčasovou práci, se kterou každý rok pracujeme,“ vysvětluje. „U ostatních profesí v oblastí například vlakových čet to bude postupně a budeme těm lidem nabízet jinou práci,“ dodává.
Jenže část strojvedoucích Českých drah může přejít k soukromým dopravcům. Někteří z nich už teď kvůli vstupu na vysoutěžené linky nabírají nové zaměstnance. Třeba společnost Arriva, která uspěla v Libereckém a Zlínském kraji a provozovat bude taky motorové rychlíky z Prahy, hledá přes 250 zaměstnanců, říká mluvčí firmy Martin Farář.
„Hledáme strojvedoucí, stevardy a také lidi s technickým zaměřením. V tuto chvíli máme asi dvacet zaměstnanců a dalších šedesát v jednání,“ popisuje situaci.
Nové pracovníky shání taky dopravce RegioJet. Jeho vlaky budou jezdit v části Ústeckého kraje a také mezi Brnem a Bohumínem. Firma podle mluvčího Aleše Ondrůje hodlá nabrat zhruba 300 nových zaměstnanců.
„Máme vypsány pozice od strojvedoucích přes vlakový personál, ale například také až po prodejce. Regiojet zároveň aktivně oslovuje potencionální zaměstnance právě v jednotlivých místech, odkud budou buď naše vlaky vyjíždět, nebo odkud bude přirozené místo nástupu. Nepředpokládáme, že by byl jakýkoli problém ty zaměstnance do prosince, tedy do zahájení provozu, nabrat,“ myslí si.
Do budoucna se navíc musí České dráhy připravit na to, že soutěžit se budou taky další dotované trasy. Podle Tomáš Pfeilera z Cyrrusu ale má společnost konkurenční výhodu.
„Jako jediný dopravce jsou schopni obsloužit maximální množství spojů plus se obecně snaží vycházet vstříc těm krajům. Také inovují vlakovou soupravu,“ říká. Třeba v příštích pěti letech chtějí České dráhy utratit za 50 nových vlaků víc než 40 miliard korun.
