Schodek státního rozpočtu stoupl v září na 326,3 miliardy korun, státní dluh na 2,334 bilionu
Schodek státního rozpočtu ke konci září stoupl na 326,3 miliardy korun ze srpnových 298,1 miliardy. Informovalo o tom v pátek ministerstvo financí. Jde o nejhorší zářijový výsledek od vzniku České republiky. Loni ke konci září byl schodek 252,7 miliardy korun. Státní dluh letos ke konci září stoupl o 284,2 miliardy korun na 2,334 bilionu korun. V třetím čtvrtletí pak dluh klesl o 82 miliard korun. Na každého Čecha tak připadá dluh asi 218 000.
Celkové příjmy rozpočtu ke konci září meziročně stouply o 20,8 miliardy na 1,08 bilionu korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 35,7 miliardy na 943,9 miliardy korun, zatímco samotné příjmy z daní bez pojistného meziročně klesly o 11,6 miliardy na 503,8 miliardy korun.
Schodek státního rozpočtu stoupl na 298 miliard korun. Příjmy meziročně narostly o stovky miliard
Číst článek
Celkové výdaje rozpočtu ke konci září pak meziročně stouply o 94,4 miliardy na 1,41 bilionu korun.
„Protiepidemická opatření uplatňovaná především v prvním čtvrtletí tohoto roku negativně dopadala na daňové výnosy státního rozpočtu. Jejich pokles je navíc prohlubován snížením zdanění práce, kapitálu či majetku, a dále změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů,“ uvedlo ministerstvo financí.
Ministerstvo zároveň informovalo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií koronaviru šlo od loňského března do konce letošního září 443,6 miliardy korun. Přímá opatření například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších programů si vyžádaly 285,3 miliardy Kč.
Odklad záloh daní vyčíslil úřad na 36,8 miliardy korun a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků, odměn zdravotníkům nebo oddlužení vybraných nemocnic na 121,4 miliardy korun. Za letošní leden až září ministerstvo financí celkovou pomoc z rozpočtu vyčíslilo na 225,5 miliardy korun.
Plýtváme vším, energií, vzdělanými i vodou. Změňme se na ekonomiku talentu, radí exministr Pilný
Číst článek
Inkaso daně z přidané hodnoty stouplo ke konci září meziročně o 4,8 miliardy na 208,7 miliardy korun. Výběr daně z příjmu právnických osob meziročně stoupl o 24,2 miliardy korun na 103,2 miliardy korun.
Naopak inkaso daně z příjmů fyzických osob kleslo o 31,1 miliardy na 75,9 miliardy korun. V meziročním srovnání se podle resortu promítá vliv daňových změn účinných od roku 2021, zejména snížení základu daně o více než 25 procent a zvýšení slevy na poplatníka. Inkaso dále negativně ovlivnil kompenzační bonus vyplacený v průběhu roku 2021.
V případě výdajů rostly běžné výdaje. Na běžných výdajích stát ke konci září vydal 1,31 bilionu korun, meziročně o 100,6 miliardy více. Kapitálové výdaje naopak meziročně klesly o 6,3 miliardy na 99,6 miliardy korun. Schválený rozpočet počítá za celý rok s kapitálovými výdaji 185,2 miliardy korun.
Vláda schválila návrh rozpočtu i přes nesouhlas ČSSD. Platy státních zaměstnanců mají vzrůst jen o inflaci
Číst článek
Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci září 521,3 miliardy korun, meziročně o 15,8 miliardy korun více. Z toho na důchody šlo 399,3 miliardy korun.
Letošní schválený schodek státního rozpočtu činí 500 miliard korun. Podle nedávného vyjádření Schillerové ale rozpočet za celý rok skončí se schodkem zhruba 400 miliard korun. Loni, kdy byl výsledek ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun. Na příští rok vláda schválila schodek 376,6 miliardy korun.
Státní dluh
Státní dluh letos rostl v prvním čtvrtletí, v druhém pak začal klesat. „Za růstem státní dluhu v prvních měsících letošního roku byla zvýšená emisní činnost ministerstva financí, které se tak rozhodlo předfinancovat krytí letošních splátek státního dluhu a částečně i krizového schodku státního rozpočtu, a to ještě před očekávaným zahájením cyklu zvyšování základních úrokových sazeb ze strany České národní banky,“ uvedl v pátek úřad.
Vláda utrácí na konci mandátu o polovinu víc než při nástupu k moci. Za vysoké schodky nemůže jen covid
Číst článek
Podle ministerstva financí je pohyb výše dluhu v průběhu jednotlivých čtvrtletí běžný jev způsobený zejména nesouladem rozložení většího množství aukčních dnů proti několika splátkám státních dluhopisů v průběhu roku.
V relativním vyjádření představuje státní dluh podle ministerstva financí 39,1 procenta HDP.
„Z pohledu hodnocení státního dluhu České republiky považujeme za podstatné, že jeho aktuální výše zůstává navzdory krizovému hospodaření a zvýšeným schodkům v souvislosti s pandemií koronaviru SARS-Cov-2 na stále nižší úrovni než v roce 2013, kdy státní dluh dosahoval hodnoty 40,6 procenta HDP,“ uvedlo ministerstvo.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové lze očekávat, že mezinárodní srovnání publikované v příštích týdnech Eurostatem potvrdí, že tempo zadlužení České republiky je nejnižší ze všech zemí Evropské unie.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.