Transakce v rublech by byla porušením smluvních podmínek. Co by se stalo, kdyby Rusko nezaplatilo do začátku května oněch skoro 650 milionů dolarů, v přepočtu tedy asi 14 a půl miliardy korun?
Ony už některé ratingové agentury oznámily, že v Rusku proběhl, v té zahraniční kapitálové dimenzi, takový minimální polostátní bankrot. Právě proto, že Rusko dnes nemá dostatečný přístup k devizovým rezervám a nedokáže dostatečně, řekněme kredibilně, naplňovat mezinárodní závazky a pohledávky.

Takže opravdu některé agentury, jako Standard & Poor's, oznámily, že Rusko není schopné splácet dluhy v zahraničních měnách, což je poměrně výrazná ztráta kredibility pro Ruskou federaci.

Guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová tvrdí, že ministerstvo financí prostředky má, a podle ní tedy nemůže být o platební neschopnosti řeč. Ale přiznává, že tedy mají problém se zahraničními platbami, jak už jste říkal. Jak to tedy vidíte vy?
Myslím si, že ona v tom samozřejmě hraje roli jakéhosi konejšitele mezinárodních věřitelů a to ve snaze udržet makroekonomickou stabilitu celé země. Takže samozřejmě bude vysílat signály tohoto druhu a bude dementovat podobná vyjádření.

Přesto tady spíše budu věřit mezinárodním a kredibilním ratingovým agenturám než ruské státní bance. Právě proto, že všechny ruské instituce tak moc podléhají ruskému politickému vlivu. Takže ona v tomto smyslu vystupuje jako politický hráč, není to nezávislý arbitr, jako je tomu například v Česku nebo některých jiných zemích.

Co by tedy skutečné vyhlášení platební neschopnosti na mezinárodních finančních trzích fakticky znamenalo?
Myslím si, že už se vlastně mluvilo o té ztrátě kredibility. To má dalekosáhlé důsledky například pro schopnost Ruska si dále půjčovat na mezinárodních trzích, minimálně těch západních, a provádět třeba i transakce v zahraničních měnách, jako je americký dolar nebo euro. Znamená to samozřejmě i to, že Rusko bude hledat spojence v těchto devizových výměnách a operacích jinde po světě.

Samozřejmě víme o spolupráci s čínským režimem, do určité míry i například s Indií, takže je vidět, že Rusko se pod vlivem západních sankcí dále izoluje, respektive je izolováno ze strany západního společenství.

To má velmi důležité důsledky například pro vedení mezinárodního obchodu, provádění takových finančních transakcí. Ale řekl bych, že opravdu nejdůležitější je ta ztráta kredibility a schopnosti nějakým způsobem efektivně obchodovat se západními zeměmi.

Americké ministerstvo financí označilo páteční transakci za úspěch amerických sankcí. Vidíte to stejně?
Ano, myslím si, že ano. Zmrazení těchto devizových rezerv Ruské federace právě v dolarech, ale i v evropské měně euro, je opravdu možné považovat za krok, který Rusové pravděpodobně neočekávali. Že opravdu sankce dopadnou i na ruskou centrální banku a že bude řekněme polovina všech valutních rezerv, kterými Rusko disponovalo, zablokovaná.

Myslím si, že oni opravdu tento krok nepředpokládali. To, že se to daří, je pro západní země bezesporu úspěch. Vlastně se mluví o tom, že toto byla za celou dobu největší a řekněme nejzásadnější položka, která byla Rusku zmrazena.

Dokonce se mluví o tom, že tyto prostředky by mohly být v budoucnu použity třeba na poválečnou rekonstrukci Ukrajiny. Jde o velmi zásadní sumu finančních prostředků a jak Spojené státy, tak například Kanada začínají postupně adaptovat legislativní rámec, aby tyto prostředky, kterými oni disponují, mohly být na takovou věc vynaloženy.

Vladimír Kroc, pal Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít