Razie v Credit Suisse vyvolává další napětí mezi Němci a Švýcary

Němečtí daňoví kontroloři prohledávají německé pobočky švýcarské banky Credit Suisse kvůli podezření, že pomáhaly nepoctivcům skrývat "ulité" peníze. Výsledky razie ve třinácti filiálkách banky zatím nebyly oficiálně zveřejněny.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pobočka švýcarské banky Credit Suisse

Pobočka švýcarské banky Credit Suisse | Zdroj: ČTK

„Němci nasadili do akce sto padesát kontrolorů. Celá akce ještě pokračuje a její výsledky zatím nejsou známy. Mezi podezřelými jsou údajně i zaměstnanci této švýcarské banky,“ informovala berlínská zpravodajka Klára Stejskalová.

Podle Financial Times Deutschland mají vyšetřovatelé údajně důkazy o tom, že Credit Suisse cíleně nabádala své klienty k podvodu. Údajně jim slibovala, že při založení konta u ní nebudou muset v Německu platit daně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Klára Stejskalová a Jan Knížek hovořili o daňových podvodech na Rádiu Česko

„Momentálně prokurátoři vyšetřují 170 případů. Kolika zaměstnanců banky se to týká a zda o tom vědělo vedení banky, se zatím neví. Údajně existují důkazy, že lidé z Credit Suisse se snažili klientům poradit, jak se vyhnout placení daní. Podezření je celkem na 1100 daňových úniků,“ upřesnila zpravodajka.

Prokuratura dala ke kontrole podnět na základě ukradených údajů, které vláda spolkové země Severní Porýní - Vestfálsko koupila od neznámého informátora. Úřady doufají, že s pomocí těchto kompromitujících informací dokážou podvodníky přimět, aby vrátili v součtu aspoň 400 milionů eur. Tisíce Němců se ze strachu berním úřadům k daňovým podvodům přiznaly samy.

Německo je nejtvrdším kritikem švýcarského bankovního tajemství. Švýcarsko naopak kritizuje Německo za koupi kradených dat o účtech německých občanů.

„Kauza má samozřejmě značné diplomatické dopady. Mezi Berlínem a Bernem to jiskří. Švýcarsko například pohrozilo zveřejněním jmen německých politiků a vysokých státních úředníků, kteří mají konta ve švýcarských bankách,“ uvedla Stejskalová.

Česko čeká průlom daňové legislativy

Češi mají údajně na účtech v daňových rájích, hlavně v Lichtenštějnsku, kolem desítek miliard korun. Loni se česká vláda díky německému zprostředkování dostala k údajům o kontech českých občanů a firem u lichtenštejnské banky LGT.

„V Česku je do určité míry složité ulít nezdaněné příjmy do cizí banky. Na trhu ale operuje řada poradenských firem, které umožní založit účet v daňovém ráji a peníze tam převést,“ řekl vrchní ředitel České daňové správy Jan Knížek.

Pohádkový zámek v Lichtenštejnsku láká | Foto: Fotobanka stock.xchng

V České republice se zvažovalo vyhlášení daňové amnestie. Během ní by Češi, kteří skrývají nezdaněné peníze v cizině, dostali možnost přiznat je výměnou za beztrestnost nebo nižší trest a třeba slevu na penále. Podobné řešení platí ve Spojených státech, Itálii nebo Velká Británii.

„Existuje studie, kterou nechal zpracovat ex-ministr Janota. V rámci jejích závěrů převážil názor, že není dobrý a morální přístup někomu odpouštět sankce za to, že ukryl peníze v zahraničí. Nemorální je to hlavně vůči těm, kteří daně spořádaně platili. Z tohoto pohledu mám pocit, že minimálně do konce roku se nestane nic,“ myslí si Knížek.

Od 1.1.2011 ale nabývá účinnosti nový procesní zákon k výběru daní a poplatků, který už v sobě jako zákonnou normu má zabudovanou možnost prodloužení lhůty a vybrání daně tam, kde je podezření, nebo tam je potvrzeno, že byl spáchán daňový delikt. „To je poměrně nová záležitost a velký průlom české daňové legislativy,“ řekl Knížek.

Někteří ekonomové říkají, že výnos z daňové amnestie by se v Česku pohyboval v jednotkách miliard. S tím ale Knížek nesouhlasí:

„Desítky, možná stovky milionů by to mohlo přinést. O miliardách bych se neodvážil spekulovat. Zároveň musíme říct, že buď ta amnestie je postavená tak, že se jedná pouze o daňové doplatky. Nebo, podobně jako v Itálii, je podmíněna tím, že se veškeré prostředky z bank vezmou bez ohledu na zdanění a vrátí se zpátky na účty domácích bank tak, aby se sanoval kapitál. Otázkou tedy je, zda porovnáváme čísla daňového výnosu, nebo příliv kapitálu.“

Martina Mašková, Markéta Bartošová, Václav Rojík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme