Akcionářem za 1035 korun. Před třiceti lety začalo v Československu první kolo kuponové privatizace

Před 30 lety – 18. května 1992 – začalo první kolo kuponové privatizace. Už několik měsíců předtím si lidé mohli koupit kuponové knížky, a získat tak podíl ve společnosti, kterou vlastnil stát a účastnila se privatizace. Někteří lidé přitom nevědí, jestli nějaké akcie ještě mají a v jaké hodnotě.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kuponová knížka

Kuponová knížka | Foto: Rios, Wikimedia, public domain

Akcionářem rychle a snadno a hned od 18 let – i proto tehdejší reklamy cílily i na mladé. Kuponovou knížku si mohl v roce 1992 koupit každý plnoletý občan za 1035 korun. Obsahovala 10 kuponů po sto bodech a každý držitel investičních kuponů – takzvaný DIK – tak mohl nakoupit akcie státních firem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 30 lety začalo první kolo kuponové privatizace. Téma pro Barboru Kladivovou

Pro tehdejší Československo to byla nevídaná novinka, o které se mluvilo téměř všude. A také šance, jak zbohatnout. Takto odpovídali lidé v tehdejším vysílání Československé televize.

„Doufám, že celá akce bude úspěšná jak pro stát, tak i pro nás, kteří té akci věříme,“ říkal jeden z respondentů. „Nedokážu teď přesně říct, co od toho očekávám, ale je to lákavé. Kdo by to nezkusil?“ ptal se další.

360 miliard korun

Seznam podniků, ze kterých si lidé mohli vybírat, visel na každé poště. První vlny se zúčastnilo téměř šest milionů občanů a přes 260 privatizačních fondů. Do druhé vlny, do které se po rozdělení Česka a Slovenska už mohli zapojit jen Češi, se pak zapojilo přes šest milionů lidí a 353 fondů.

Celkově se v obou vlnách zprivatizoval majetek v hodnotě více než 360 miliard korun. Kuponová privatizace ale obohatila i slovník lidí – a to o slovo „tunelování“.

23:00

Po 17. listopadu se neřešily jen problémy ekonomiky a politiky, připomíná historik

Číst článek

A peníze v akciích mají Češi dodnes – konkrétně 700 tisíc lidí má v cenných papírech podle Centrálního depozitáře několik miliard korun. Jde například i o akcie, které jsou kótované na Pražské burze – třeba ČEZu nebo Komerční banky.

Generální ředitel Centrálního depozitáře cenných papírů Ondřej Dusílek popisuje, jak lidé mohou zjistit, jestli nějaké akcie ještě mají: „První způsob, řekněme ten nejjednodušší, že na stránkách centrálního depozitáře cdcp.cz je možné udělat si přes bankovní identitu výpis z nezařazené evidence za 90 korun nebo to případně řešit korespondenčně s Centrálním depozitářem s ověřeným podpisem a potom je to za 500 korun.“

Lidé můžou navštívit banku nebo obchodníka s cennými papíry, kteří jim také vystaví výpis z nezařazené evidence majetkového účtu. O své akcie nemusí mít lidé strach – dokud existují firmy, do kterých investovali.

Barbora Kladivová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme