Výstavba nových jaderných zdrojů bude bezpečnější. Pomůže k tomu nový návod pro výběr místa stavby. Vypracoval ho Státní úřad pro jadernou bezpečnost společně Geologickým ústavem Akademie věd.

19:00 6. června 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Po havárii jaderné elektrárny v japonské Fukušimě proběhla v Evropě revize bezpečnostních předpisů a jaderných elektráren. Výsledkem je prováděcí vyhláška a konrétní návod, jak ji splnit.

„Existovala tady vyhláška, která je stará zhruba 15 let, ale neměla svoji prováděcí část. Takže teď je tam předepsáno, když se řeší seizmika, tak předtím to bylo ve znění, aby tam nebylo nebezpečné zemětřesení, když to hodně zjednoduším, a teď říkáme, co všechno je nutné doložit pro to, aby se potvrdilo, že to zemětřesení není nebezpečné,“ vysvětlil Václav Cílek z Geologického ústavu.

Kritéria jsou tak nově mnohem přesnější než dříve.

„Přispěje k detailnějšímu hodnocení daných lokalit, jednotnému chápání jak na straně držitelů povolení, tak na straně dozoru a i podpůrných technických organizací, skutečnému chápání daných kritérií, a to je základ toho, aby jednotlivá kritéria byla vyplněna stoprocentně,“ potvrdil ředitel odboru Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Jan Štuller.

Jádro potřebujeme, tvrdí odborník

V českém masivu je podle Cílka nutné počítat i se zemětřesením, ale například také s nízkou hladinou spodní vody nebo povodněmi. Obnovitelné zdroje energie navíc podle něj během následujících 20 let nepokryjí více jak 20 a maximálně 30 procent produkce energie, která se musí také zálohovat. Proto je jaderná energie pro Česko stále důležitá.

Greenpeace: Pokud Česko využije obnovitelné zdroje, do 40 let se obejde bez uhlí i jádra

Číst článek

„Příštích několik desítek let budeme více jak polovinu energie získávat z konvenčních zdrojů, a to je uhlí, jádro nebo plyn,“ uzavřel Cílek.

Naopak zcela ji chce zavrhnout Německo a některé další země, například Holandsko, Itálie nebo Švédsko, už nechtějí své atomové elektrárny rozšiřovat.

Jitka Hanžlová, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít