Chybí nekvalifikovaní i technici. Školy by měly víc spolupracovat s byznysem, míní ekonom z Deloitte
Na českém pracovním trhu chybí 350 tisíc pracovních sil. „Problém je strukturálního charakteru a musí se řešit s dlouhodobým výhledem, Myslím si, že bude potřeba zapojit více možných cest,“ říká hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Připomíná, že pracovníci chybí jak v nekvalifikovaných oborech, tak i v těch žádaných, jako je automatizace a digitalizace.
V úvodu jsem citoval základní údaje o počtu volných míst a nezaměstnaných, které včera zveřejnil Úřad práce. Když se blíže podíváme na těch 360 tisíc volných míst, o jaké profese a pozice jde?
Je to poměrně nesourodá skupina. Na jedné straně nám chybí pracovní síly v oborech, jako je průmysl a stavebnictví, tedy taková ta základní pracovní síla se základní kvalifikací, případně s nějakou technickou specializací, ale také nám chybí pracovní síly ve velmi žádaných oborech, jako je automatizace a digitalizace, kde naopak potřebujeme vysokou specializaci. V oborech, které se často na domácích vysokých školách neučí v takové podobě, ve které je pak byznys potřebuje.
Tlak na zvýšení platů může být značný, předvídá ekonom David Marek. Růst mezd v příštím roce očekává v jednotkách procent
Takže nám chybí pracovní síla na obou stranách spektra pracovního trhu. Pokud máme nějakého obvyklého českého zaměstnance se středoškolským vzděláním, s maturitou, případně s bakalářským vzděláním v ekonomických či obchodních oborech, tak ti potom nedokážou nebo nechtějí vykrýt mezery na trhu práce na tom konci spektra, které jsem popsal. Zároveň nemají kvalifikaci nebo se nemohou rychle snadno rekvalifikovat na to, aby mohli začít psát kódy v programovacích jazycích.
Když se budeme bavit o těch málo kvalifikovaných, není právě tam problém v tom, že zaměstnavatelé nabízejí třeba málo peněz? Ptám se i proto, že šéf odborů Josef Středula v úterý na twitteru reagoval na konkrétní příklad jedné firmy, která nemůže sehnat slévače. Podle pana Středuly je právě problém v tom, že nabízí příliš nízké platy. Je to obecný problém?
Do jisté míry ano. Samozřejmě jde o standardní zákony nabídky a poptávky, pokud nabídnete dostatečně vysokou mzdu, přetáhnete stejné zaměstnance od konkurence, ale to potom neřeší problém pro trh jako celek. Tím, že si firmy budou přetahovat zaměstnance, se vyřeší problém jedné firmy, a naopak vyrobí problém druhé. Spíš je potřeba, aby se hospodářská politika dlouhodobě věnovala tomu, aby se tyto nesoulady snižovaly.
Nezaměstnanost klesla na 3,6 procenta. Zájem je o sezonní pracovníky i dělnické profese
Číst článek
Je potřeba, aby zejména školství bylo schopné spolupracovat s byznysem tak, aby vědělo, jaké pracovní síly má pro trh práce připravovat. Přece jenom, doba se mění, technologická vybavenost a požadavky firem jsou jiné, než byly před patnácti dvaceti lety a je otázka, jestli školství dokáže takto rychle reagovat. To je alfa a omega toho, jak snížit strukturální nezaměstnanost.
Říkal jste, že je otázka, jestli školství dokáže tak rychle reagovat. Dokáže?
Já si tím úplně jistý nejsem. Když se například podívám na umístění českých vysokých škol v mezinárodních žebříčcích, tak to není úplně radostný pohled. Proto se k nám také nepřichází pro kvalifikovanou pracovní sílu, protože se u nás bohužel ani nečeká. Když chcete někde založit vývojové centrum, tak se jako šéf firmy podíváte na nějaký takovýto žebříček a zjistíte, že takové firmy najdete ve Spojených státech, v Německu, případně v Číně, ale ve střední Evropě včetně České republiky bohužel nikoli.
Je řešením v tuto chvíli začít výrazněji lákat zahraniční zaměstnance?
Vzhledem k tomu, že problém je strukturálního charakteru a musí se řešit s dlouhodobým výhledem, myslím, že bude potřeba zapojit více možných cest. Nemůžeme se spoléhat na jeden nástroj, který by jako mávnutím kouzelného proutku našel lidi pro všechny firmy, které je shání. Takže pracovní imigrace je jedna z cest, kterou to řešit – kromě toho, aby školství lépe spolupracovalo s byznysem, tak i pracovní imigrace toto do jisté míry řeší.
Tady je spíš na vládě, aby to nějakým způsobem podpořila a vytvořila pro to podmínky, firmy si samy živelně pracovní imigraci zařídí. Ostatně dnes najdete ve stavebních firmách možná i většinu zaměstnanců nečeského původu. Byznys si to zařídí, jenom mu stát musí podat spíš pomocnou ruku než překážet.
Jaké jsou slabiny spoléhání se na zahraniční pracovníky? Jak by podle Davida Marka měly vypadat investice do školství? A jak bychom měli využít Národní plán obnovy, který Česku schválila Evropská komise? Poslechněte si celý rozhovor s ekonomem Davidem Markem.
