Centrální banka zvýšila úrokové sazby a zhoršila odhad růstu HDP. Koruna je nejsilnější od října 2012
Česká národní banka v nové prognóze mírně zhoršila pro letošní rok odhad růstu ekonomiky na 2,3 procenta. Rovněž mírně zhoršila odhad růstu pro loňský rok. Bankovní rada ve čtvrtek také zvýšila úrokové sazby, na což zareagovala česká měna, která prudce posílila – po čtvrthodině od oznámení rozhodnutí se obchodovala za 24,92 Kč/EUR. Vyplývá to z údajů Patria Online. Podle ekonoma ING Jakuba Seidlera jde o nejsilnější hodnotu od října 2012.
V době oznámení o rozhodnutí ČNB ve 14.00 se česká měna obchodovala za 25,09 Kč/EUR. Po oznámení posílila nejprve těsně pod 25,00 Kč/EUR a poté až k 24,92 Kč/EUR, kde se držela i před 15.00.
Středeční obchodování koruna uzavírala na 25,07 Kč/EUR, což byl nejlepší kurz od prosince 2012. Podle analytika Tomáše Vlka z Patria Finance ke středečnímu posílení přispěla pozitivní nálada na světových trzích i blížící se zasedání centrálních bankéřů.
O jeden hlas
Bankovní rada ČNB ve čtvrtek poprvé od loňského května zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 2,25 procenta.
Schillerová: Evidence tržeb se stala nedílnou součástí ekonomiky. Letos přinese do rozpočtu přes 15 miliard
Číst článek
ČNB zvýšila o čtvrt procentního bodu i lombardní sazbu, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, a diskontní sazbu.
Pro rozhodnutí bankovní rady ČNB zvýšit úrokové sazby hlasovali čtyři její členové. Tři členové rady pak hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Podle Rusnoka se rozhodnutí opírá o novou makroekonomickou prognózu ČNB. „S ní je konzistentní nejprve nárůst domácích tržních sazeb následovaný jejich poklesem ve druhé polovině roku 2020,“ uvedl Rusnok.
Guvernér upozornil na to, že diskuse bankovní rady byla složitá a dlouhá, což byl také důvod čtvrtečního odložení zveřejnění rozhodnutí o hodinu. „Jsme nadále v jakémsi dilematu. To je dáno na jedné straně nad očekávání silnými inflačními tlaky v domácí ekonomice, které se projevují v datech o inflaci a ovlivňují i výsledky nové prognózy. Na druhé straně jsou tady evidentní signály jistého útlumu růstu v ekonomice, zejména v té její exportní části, tedy zejména v průmyslu, který je tak zatím ve velmi mělké recesi,“ uvedl Rusnok.
Důvodem pro zvýšení sazeb je podle analytiků hlavně růst inflace. V prosinci stoupla na 3,2 procenta, tedy nad horní hranici tolerančního pásma kolem dvouprocentního inflačního cíle ČNB. „Zajímavé je, že se ČNB odhodlala sazby zvýšit navzdory evidentním signálům zpomalující české ekonomiky a silnějšímu kurzu koruny,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
ČNB překvapila
Podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila zřejmě ČNB ve své makroekonomické prognóze vyhodnotila inflační tlaky na horizontu měnové politiky jako nadměrně silné a rozhodla se reagovat.
Podle Seidlera ČNB trh překvapila. „Obavy z vyšší inflace a ztráty kredibility ČNB tak zvítězily nad obavami ze zpomalující domácí ekonomiky a dalšími zahraničními riziky,“ uvedl. Výše aktuální inflace nad třemi procenty je podle něj pro ČNB prohraná bitva a měnová politika se soustředí na inflaci v horizontu roku až roku a půl.
„ČNB vyhodnotila proinflační rizika přicházející z tuzemské ekonomiky jako závažnější než rizika protiinflační, přicházející ze zahraničí, včetně možného rozsáhlého šíření koronavirové nákazy,“ zmínil ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Před zahájením intervencí ČNB v listopadu 2013 se koruna obchodovala zhruba za 25,80 Kč/EUR. Kurz koruny držela do dubna 2017 uměle na nízké úrovni kolem 27 korun, cílem bylo oslabit korunu kvůli hrozící deflaci. Po ukončení intervencí v dubnu 2017 začala česká měna znovu posilovat. Během loňského roku se obchodovala mezi 25,50 a 26 korunami za euro. Letos v polovině ledna zpevnila na úroveň několik haléřů nad 25 Kč/EUR, a byla tak nejsilnější od ukončení intervencí.
Zhoršený odhad
Česká národní banka v nové prognóze mírně zhoršila pro letošní rok odhad růstu české ekonomiky na 2,3 procenta z listopadových 2,4 procenta. Rovněž mírně zhoršila odhad růstu pro loňský rok na 2,5 procenta z předchozích 2,6 procenta. Pro rok 2021 ČNB počítá nadále s růstem ekonomiky o 2,8 procenta. První údaje o vývoji ekonomiky v loňském roce zveřejní Český statistický úřad v pátek 14. února.
V případě inflace ČNB odhad pro první čtvrtletí příštího roku zvýšila na 2,3 procenta. V listopadu počítala s 2,1 procenta. Pro druhé čtvrtletí 2021 banka odhad zvýšila na 2,1 procenta z předchozích 1,9 procenta.
Guvernér Rusnok nepředpokládá, že by ČNB musela kvůli vývoji inflace ještě zvyšovat úrokové sazby. S dalším růstem sazeb nepočítá totiž ani nová prognóza centrální banky. Možné snížení úrokových sazeb v druhé polovině roku bude záležet na vývoji české i zahraniční ekonomiky.
„Prognóza s dalším zvyšováním již nepočítá. Otázka toho snížení někdy ve druhém pololetí je otázka, kterou bych nechal otevřenou. Bude záležet na tom, jaká budou přicházet data z domácí i zahraniční ekonomiky,“ uvedl Rusnok.
