ČEZ dostal nabídky na rozšíření Temelína od tří firem, vítěze oznámí za rok
Energetická společnost ČEZ dostala nabídky na rozšíření jaderné elektrárny Temelín o dva nové bloky od tří společností. Zájem o zakázku, jejíž cena se odhaduje na 200 až 300 miliard korun, mají americko-japonský Westinghouse, francouzská Areva a rusko-české konsorcium Atomstrojexport, Škoda JS a Gidropress. Proti dostavbě jsou ekologové i Bavoři a Rakušané, vadí jim třeba nejasná budoucnost vyhořelého paliva nebo nebezpečí havárie.
Všichni tři uchazeči nabízejí moderní reaktory, odlišnosti jsou v bezpečnostních systémech. Důležitým faktorem bude také cena, která zřejmě nebude nižší než 200 miliard korun. Všichni účastníci také shodně slibují, že pokud budou stavět Temelín, zajistí 70procentní účast českých podniků.
Hostem Ranního interview Radiožurnálu byl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba
„Základním kritériem bude rozhodně cena. Požadavky na technologie a na bezpečnost byly stanoveny při vypsání tendru. Nejde ale úplně jen o cenu samotné výstavby, posuzovány budou i celkové výrobní náklady, které třeba zahrnují i palivové náklady a další proměnné, stálé provozní náklady, kterými se budou – předpokládám – jednotlivé nabídky lišit,“ říká ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS).
Přesnou cenu zakázky zatím nikdo nezná, podle Kuby se však bude nacházet v rozmezí 200 až 300 miliard korun, což prý odpovídá instalovanému výkonu. Stavba první části Temelína stála zhruba 100 miliard.
Dostavba Temelína je nutná, tvrdí expertní skupina. S uhlím se musí šetřit
Číst článek
Návratnost tak vysoké investice podle něj bude záviset hlavně na vývoji trhu s elektrickou energií. „Dnes je trh velmi významně pokřiven všemi těmi dotačními tituly pro obnovitelné zdroje a velmi bude záležet, jak se bude evropský dotační trh vyvíjet. Cena elektrické energie půjde v budoucnosti určitě nahoru,“ předpokládá Kuba.
Vítěz bude za rok
Experti ČEZu budou jejich návrhy studovat do prosince, vítěz tendru na dostavbu třetího a čtvrtého bloku jihočeské jaderné elektrárny by měl být znám příští rok v létě.
Rozvoj jaderné energetiky hájí vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína a velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška
„Je na inženýrech ČEZu, aby prošli důkladně nabídky a pokud oni uvěří, že aspoň jeden z těch tří je schopen nové dva bloky postavit, tak pak se můžeme bavit dál,“ říká vládní zmocněnec pro rozšíření Temelína Václav Bartuška.
„Poptávka byla dána loni v říjnu ze strany ČEZu, má 6000 stran a 11 000 otázek. Předpokládám, že nabídky, které dnes přijdou, budou také v řádu desítek tisíc stran. Učíst to, projít nabídky a vědět, co v nich je, potrvá několik měsíců. Zhruba koncem tohoto roku bychom měli mít přibližné pořadí, které sdělíme těm třem uchazečům. Oni budou mít čas dát doplňující nabídky do jara příštího roku, proto to celé trvá rok,“ vysvětluje Bartuška.
Strategické a geopolitické úvahy nebo podíl českých dodavatelů na celé zakázce podle něj nyní nehrají roli, hlavní budou technické otázky. Bartuška také odmítá názory, že favoritem je americko-japonská společnost Westinghouse.
Dostavba Temelína je zbytečná, tvrdí Greenpeace
Ekologičtí aktivisté plánovanou dostavbu dvou bloků Temelína dlouhodobě kritizují. Například Jan Rovenský z organizace Greenpeace se obává, že dostavba by se mohla prodražit.
„Například Finové mají model elektrárny na klíč, kdy za veškeré zvyšování nákladů a prodlužování termínu dostavby odpovídá ten, kdo elektrárnu staví. A podle našich informací, ačkoliv většina českých expertů, i těch, kteří jádro podporují, tento model pro Temelín doporučují, vláda se nic podobného dělat nechystá,“ tvrdí Rovenský.
Rusko nabízí při rozšíření Temelína účast 'české' Škody JS, i za ní je však ruský kapitál
Číst článek
„V zásadě se pravděpodobně staneme rukojmím některé z těch tří firem, které nakonec můžou ten rozpočet, stejně jako v jiných projektech, přestřelit třeba na dvojnásobek,“ dodal.
Rovenský si zároveň myslí, že dostavba Temelína není pro Česko vůbec potřeba. Připomněl, že země je v tuto chvíli jedním z největších vývozců elektřiny nejen v Evropě, ale dokonce na světě.
„A pokud postavíme v Temelíně další dva nové bloky, tak i tato elektřina půjde kompletně na vývoz. To je věc, která bohužel v české veřejné debatě o tomto problému trochu chybí,“ míní.
Rakušané mají obavy z havárie
Podobný názor má i Manfred Doppler z rakouské organizace Antiatom Comitee. „Jako největší problém vidím to, že Česká republika nové dva bloky nepotřebuje, protože už nynější produkce prvního a druhého bloku se většinou exportuje do zahraničí a potom se nabízí otázka, proč je tedy stavět, když ten export je tak veliký," řekl.
Odpůrci rozšíření Temelína se navíc obávají jaderné havárie, vadí jim třeba nejasná budoucnost vyhořelého paliva a bez znalosti určitého typu reaktoru podle nich nelze hodnotit dopady na životní prostředí.
Všichni zájemci o dostavbu třetího a čtvrtého bloku Temelína si věří
Číst článek
Podle Alberta Göttleho z bavorského ministerstva životního prostředí nemají Češi dostatečně připravený postup při možných problémech.
„Nejde ani tak o vlastní bezpečnost reaktorů, jako o dopady na životní prostředí. Jde o spodní vodu a nebezpečí její kontaminace. Jak byste zvládli jadernou havárii, jaké dopady by měla radioaktivita na obyvatele?“ ptá se.
