Broskve v Maďarsku doslazované sirupem, u nás cukrem. Z 21 stejně zabalených potravin se liší víc než polovina
Z 21 testovaných dětských výživ, krmiv pro domácí zvířata a privátních výrobků obchodních řetězců prodávaných v podobném obalu v Německu, Rakousku, Česku, Slovensku a Maďarsku, jich bylo stejných pouze sedm. Tři výrobky byly mírně odlišné, 11 jich bylo jiných. Výsledky šetření, které vypracovala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, ve čtvrtek zveřejnili zástupci ministerstva zemědělství na tiskové konferenci.
Například ve špagetách vyráběných pro rakouský trh byla kvalitnější pšenice. Výrobek prodává Billa pod značkou Clever špagety. Německý kečup od Penny měl vyšší obsah rajčat než maďarský a český nebo v německé pizze prodávané v Globusu byl použitý eidam a mozzarela, zatímco v té, kterou prodával řetězec v Česku, byla místo sýra náhražka z rostlinného tuku. Pizza Lidl Alfredo byla ve všech státech stejná.
Mluvčí Globusu Pavla Hobíková upozornila, že z 667 potravin prodávanými pod privátní značkou se jich 402 neliší, výrobce i složení je stejné. Zbytek se pak snaží odebírat od regionálních dodavatelů, kteří je dodávají na trh i pod svými značkami. „Co se týče Korrekt pizzy salámová, tento konkrétní výrobek doprodáváme a jsme již několik týdnů v jednání s novým dodavatelem ze zahraničí. Složení bude odpovídat německému produktu,“ dodala Hobíková.
Svaz obchodu vyzval zúčastněné strany k odložení diskuse o tématu na období po parlamentních volbách, kdy do řešení situace už nebudou vstupovat politické ambice. Podle prezidentky svazu Marty Novákové je nyní podstatně větší důraz kladen na emoce, a méně na objektivní zobrazení reality.
Různé broskve, přesnídávky i limonády
Mírné rozdíly byly v testovaných kojeneckých výživách. Přesnídávky s příchutí banán, broskev a jablko měly ve všech zemích stejné složení, dýňová určená pro český trh měla v sobě 90 procent dýně, německá pak jenom 65 procent, zbytek byl nahrazený škrobem.
„Tady se také potvrdil trend dvojí kvality potravin, nicméně obráceně, kdy němečtí spotřebitelé dostávají kojeneckou výživu s nižším obsahem základní složky. Nevidím důvod, proč by měli mít jak čeští, tak třeba němečtí zákazníci rozdílnou kvalitu," uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL.
Lišily se také broskve od Penny, které v Maďarsku byly doslazované sirupem, v Česku, Rakousku a Německu cukrem. Naopak mandarinky té samé značky byly ve všech zemích stejné. Kousky ananasu od Globusu jsou v různých zemích odlišné, podobně je tomu u obdobného výrobku od Lidlu. V Německu a Rakousku jsou v něm kousky nakládané v ananasové šťávě, ve zbytku států v cukerném sirupu. Navíc se podle ministra prodávají v Německu levněji než v Češku.
Druhý test potravin: polovina výrobků je v Rakousku lepší, na Slovensku jsou kvalitnější jen kešu ořechy
Číst článek
Podle mluvčí Lidlu Zuzany Holé však o identické výrobky, ač se oba jmenují Freshona ananas (jednou ve sladkém nálevu, podruhé ve vlastní šťávě), nejde. „Na etiketě produktů je též uveden jiný název. Zde se tedy jednalo o srovnání zcela odlišných výrobků. Všechny etikety našich výrobků vždy splňují náležitosti plynoucí z platné legislativy České republiky,“ dodala.
Také limonáda prodávaná v Globusu se lišila na českém a německém trhu. V Česku se v ní používají sladidla a jablečná šťáva, v Německu pak je pak více pomerančové šťávy. Jahodový džem od Lidlu byl ve všech státech stejný, jiná byla pasírovaná rajčata.
Do hodnocení byla zahrnuta značná část obchodních řetězců působících na českém území, chybí ale například Ahold a Tesco.
Téma pro zástupce Evropské komise
Téma dvojí kvality potravin se stalo nyní jedním z evropských témat, například podle slovenské ministryně Gabriely Matečné se týká třetiny států Evropské unie. Podle ministra by se o situaci mělo také jednat v pátek v Bratislavě, kde se sejdou zástupci Evropské komise, parlamentu a spotřebitelských sdružení, s premiéry V4 by se tam měl setkat předseda Evropské rady Donald Tusk.
Ministerstvo již v červenci zveřejnilo první část testů, ve kterých se ukázalo, že z 21 tehdy zkoumaných produktů, které měly podobný obal, byly ve všech zkoumaných členských státech shodné tři. Jurečka to tehdy označil za nepřijatelné.
Téma se řešilo i v nejvyšších evropských kruzích. Jak ministr řekl na začátku října, evropskou legislativu, která by řešila dvojí kvalitu potravin, by bylo možné přijmout do roku a půl. Normy, které platí nyní, podle něj nejsou dostatečně účinné, protože se musí spoléhat na ochotu ke spolupráci jednotlivých členských států unie.
