Obce mají přebytkové rozpočty, ale chtějí peníze pro své školy po státu. To musí přestat, říká Matesová

Obce a kraje letos v polovině roku hospodařily s přebytkem zhruba 83 miliard korun. Lze předpokládat, že ke konci letoška budou v přebytku o dalších 90 miliard korun. „Zastupitelstva natahují ke státu ruce, ať jim přidá na nepedagogické pracovníky, a přitom mají peníze na účtech,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus ekonomka Jana Matesová.

Řečí peněz Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jana Matesová

Jana Matesová | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas Plus

Česko má nezměrně velký počet malých obcí, upozorňuje ekonomka. Vedle nevyhovujícího rozložení krajů jde o jednu z příčin, proč se v regionech zadrhávají investice. „Obce jsou tak rozdrobené, že si se svým malinkým rozpočtem a malinkým majetkem nemohou půjčit na rozvojové projekty,“ míní Matesová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Česko má nezměrně velký počet malých obcí. Proč je to neudržitelné? V pořadu Řečí peněz odpovídá ekonomka Jana Matesová

„Když jste chudá domácnost s malým příjmem, tak vám banka taky nepůjčí, protože to nemáte čím zaručit. A když vám půjčí, bude to drahé. To je zákon financí,“ podotýká.

Tyto strukturální problémy se podle ní týkají i školství. Kraje a obce totiž dřív chtěly mít pravomoc ve zřizování a provozu předškolního, základního i středoškolského vzdělávání. „Takhle ale zřizovatelé vytvořili zcela absurdní strukturu škol, kterou dneska máme,“ popisuje ekonomka a pokračuje:

„Zastupitelstva v obcích a krajích teď pořád natahují ke státu ruce, ať jim přidá ještě víc na nepedagogické pracovníky, které stát už stejně financuje, a přitom to je v jejich kompetenci a mají peníze na účtech. Tohle musí přestat.“

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce nicméně se samosprávami jednat o možném využití peněz, které leží na účtech. A to formou nákupu státních dluhopisů za přiměřený úrok. Prostředky by tak byly ve státní pokladně sice zúročené, ale i tak by pomohly snížit náklady na obsluhu státního dluhu.

„Tam, kde mají o struktuře pravomoc rozhodovat kraje nebo obce, tak musí také financovat to, co se strukturou bezprostředně souvisí. Pokud jde ale o minulost a nahromaděné prostředky, tak je to lepší nápad, než je nechat ležet na spořicích účtech,“ uzavírá ekonomka.

Jak se má změnit rozpočtové určení daní, kdy by se změnil podíl regionů na sdílených daní? A v čem se liší jednotlivé regiony Česka? Poslechněte si celý pořad nahoře v audiozáznamu.

Václav Pešička, fos Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme